Společenství čistých srdcí

O věčných Vánocích

Kategorie: Pro inspiraci

Jak jsem našla to, co mě baví a neztratila jsem své ideály.





O věčných Vánocích Svět se se mnou otočil už osmnáctkrát, což není sice moc, ale pár Vánoc už jsem zažila a dobře znám tu úžasnou vánoční atmosféru – atmosféru, kterou miluje snad každý. Nemyslím koledy, cukroví, kapra a nákupy, ne, teď myslím něco trochu jiného. To, jak jsou na sebe všichni hodní…
Jistě už jste to taky zažili. Nakupujete poslední drobnůstky, které potřebujete k vskutku dokonalému prožití Vánoc (třeba balicí papír) a vtom zjistíte, že jste si zapomněli peněženku.



Pán vedle Vás, který je soudě dle notebooku a luxusních brýlí desetkrát bohatší než Vy, se na Vás místo nervózního odkašlání usměje a řekne: ,,Víte co? Tak já Vám ten baličák koupím, stojí jenom dvacku a… A jsou přece Vánoce, ne?“ A slečna prodavačka se na pana podnikatele hezky podívá a laškovně prohlásí: ,,Hurá, tak už konečně vím, jak vypadá Ježíšek...“ A Vy popřejete oběma Šťastné a veselé a oni Vám taky a jdete domů a sněží na Vás a prozpěvujete si a máte dobrou náladu, protože vidíte, jak dva puberťáci pomáhají babičce s nákupní taškou a maminky a tatínkové se svorně drží za ruce a děti pouští kapry, protože ,,jsou přece Vánoce, ne?“…



Svět se se mnou otočil už osmnáctkrát. A nevím proč, ale už odnepaměti mají mladí nějaký zvýšený smysl pro spravedlnost a čisté oči a krásné představy o ideální světě. Já nejsem výjimkou. Tak proto, proto na mě působily Vánoce vždycky tak blahodárně, kvůli tomu, jak jsou na sebe všichni dobří, a proto jsem si taky vždycky ráda představovala, jaké by to bylo, kdyby bylo pořád ono ,,před Vánocemi“ a všichni by si nezištně pomáhali a prozpěvovali a jejich starosti by byly menší, protože by se zaměřovali na dobro-konání a bylo by všem fajn, fajn, fajn.



Jenže už jsem velká holka a viděla jsem, že takhle to v životě nefunguje, taky jsem se už párkrát zklamala a párkrát brečela a pochopila, že ony ,,věčné Vánoce“ jsou naprostou utopií. A chtěla jsem být pořád tak veselá jako před Vánocemi a pomáhat ostatním nezištně a usmívat se na svět, ale byla bych v tom sama a byla bych za blázna a daleko bych to nedotáhla. A potom se stalo něco, o čem se mi nesnilo ani v těch nejrůžovějších snech. Narazila jsem na partu podobně smýšlejících lidí. A na jejich organizaci. Ne, asi nejsou tolik materiálně bohatí, aby mohli zaplatit balicí papír za člověka bez peněz, ale mají zase jiné prostředky, které rozdávají potřebným: všechen svůj čas a svoji radost a svoje lidství dávají tam, kde není – třeba do azylových domů či nízkoprahových klubů. Babičkám pomáhají dennodenně, za ruce se také drží pořád a kapry sice nepouští, ale zato rádi odpouští. A nedělají to proto, že ,,jsou přece Vánoce“, ale proto, že… No jo, proč vlastně? Protože ,,jsme přece lidi“? Protože je to baví? Protože neztratili svoje ideály a šli za nimi? Těžko říct. Ale moc se mi to všechno líbí, moc.



A tak jsem se stala dobrovolnicí Charity. A baví mě to. A pomáhám nezištně a prozpěvuju si a usmívám se a pořád mám, na co těšit – skoro jakoby mě čekaly Vánoce každý týden. A hlavně: je nás hromada. Proč to ti šílenci dělají, co z toho mají, takhle nezištně pomáhat? Člověče, já už to asi chápu. Ti šílenci mají tu úžasnou vánoční atmosféru po celý rok…

Svět se se mnou otočil už osmnáctkrát a pořád ráda sním o krásném světě. A díky Charitě jsem ani já neztratila svoje ideály…




Sdílet

Související články:
Děkovat i za to "málo" (10.09.2014)
Žárlivost je jako rakovina, co ničí vztahy (11.06.2014)
Kdo má žízeň... (10.05.2013)
Domácí násilí v křesťanských rodinách - svědectví z praxe (05.04.2013)
Čistá láska není břemeno, ale poklad (20.02.2013)
Kdo chce jít za mnou... (13.07.2012)
Nejsme Bohu lhostejní (03.05.2012)
Benedikt v mém životě (01.05.2012)
Vstoupila jsem do SČS (Společenství čistých srdcí) (23.03.2012)
Jak je v nebi a pekle aneb o čem někdy hovořím s kolegy v lékárně (16.01.2012)
O všem spolu hovořit! (11.01.2012)
Sex v naší rodině nebyl tabu (11.01.2012)
Láska je shovívavá (08.12.2011)
Zranění ze vztahů nejsou vždycky stejná, ale Bůh uzdravuje všechny (01.12.2011)
První den se stříbrným prstýnkem (26.11.2011)
Dostala jsem ještě víc (07.11.2011)
Až dovršíš lidskou pouť, předstoupíš před Boží soud... (07.11.2011)
Požehnaná nemoc? (06.11.2011)
I takto může Bůh promlouvat (25.10.2011)
Postřeh ze života (15.09.2011)
Francouzská bojová pilotka obětovala svůj život. (18.07.2011)
Drama se štastným koncem aneb Jak sv. Cyril a Metoděj zachovali Velehrad víry (04.07.2011)
Láska, která dává (28.06.2011)
Jak vybrat tu správnou životní cestu? (20.06.2011)
Sv. Felicita se přimluvila (29.05.2011)
Beseda o Společenství čistých srdcí v Odrách (05.05.2011)
Není věřit jako věřit…Nevěřící Tomáš…Ztracená Víra…20 let života…Víra je dar!…My testimony (25.04.2011)
Sama jsem prodělala potrat. (13.04.2011)
Patrik a Blanka (05.12.2010)
Šok z malého šoku (30.11.2010)
"Kolik sestřiček máš?" (16.11.2010)
Až po okraj (01.11.2010)
I Pán Ježíš prožíval samotu (17.10.2010)
Ježek (15.10.2010)
Díky za ně, Pane. (01.10.2010)
Jdi na Hradiště! (15.09.2010)
Adaptační kurs pro mladé apoštoly (13.09.2010)
Zkřísnutá (28.07.2010)
Tři odpovědi Josepha kardinála Ratzingera (současného papeže Benedikta XVI. (22.07.2010)
Kdyby... (07.07.2010)
Má Bůh právo? (29.06.2010)
Potkala jsem muže z plátna (20.05.2010)
Můžu ke sv. Přijímání? (15.05.2010)
Vzpomínka na křtinskou pouť (24.04.2010)
Jak jsme jeli jeníkovskou škodovkou zvanou "Koudelníkův syn" na Pochod pro život do Prahy (07.04.2010)
Fotbal s Biblí (23.02.2010)
Radost nedělního odpoledne (18.02.2010)
Tehdy a dnes (25.01.2010)
Srdíčka ve sněhu (22.01.2010)
Poprask v autobuse (31.12.2009)
Budu to ukazovat svým dětem (07.12.2009)
„Kdyby byl Bůh, jak by se na to mohl dívat?“ (23.11.2009)
Až nás časem uvidí tlačit kočárek... (07.11.2009)
Když bolí duše... (03.11.2009)
Aby všichni jedno byli (29.09.2009)
Smysl života (27.09.2009)
Prosila jsem o nohy a dal mi křídla... (19.09.2009)
Pláč (12.09.2009)
Místo zrání (31.07.2009)
Návštěva u babičky a Ježíšův dar (12.07.2009)
Byly jsme vychované ve víře, ale Boha jsme odsunuly. (22.05.2009)
Postřeh z lidových misií (21.04.2009)
Plody lidových misií (15.04.2009)
Snad jste se Mu vysmívali (06.04.2009)
Míšina cesta do ČL (02.04.2009)
Sestři, vy jste věřící? (30.03.2009)
O kráse (26.03.2009)
Zážitky z klinické smrti (24.02.2009)
Zázraky se dějí - i velké (18.02.2009)
Když matka obětuje svou bolest pro dítě (zpráva o jednom porodu) (09.02.2009)
Nezabila jsem, ale stačilo málo (06.02.2009)
Byla jsem v pekle (19.01.2009)
Drogy mu málem zničily život, ale zasáhl Bůh (29.12.2008)
Měsíc po svatbě. (24.12.2008)
Soudek medu, kapka jedu, v tomhle s váma nepojedu. (03.11.2008)
O celibátu, Božím humoru - a prázdném místě vedle mne. (18.09.2008)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Autor: Pepinda | Vydáno dne 04. 01. 2009 | 5204 přečtení
Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: http://marushka.signaly.cz/0812/vase-nove-novorocni-predsevz


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře