Společenství čistých srdcí

Nedělní slovo

Kategorie: Pro inspiraci

duha, zdroj: www.pixabay.com, CC0 Public Domain V rámci naší rubriky Nedělní slovo- představujeme další brožurku, která má název: Soužití či soužení? aneb milující ušlechtilá duše a bratr osel. Kromě úvodu představíme dnes ještě další dvě kapitoly..





Úvod


Matěj Fatymský: "Kdo špatně tuto brožurku pochopí, může její myšlenky považovat za dualistické."

Jedno staré úsloví říká: "Kdo dobře rozlišuje, dobře učí." A má pravdu. V životě se častokrát setkáváme se skutečnostmi, které je třeba správně rozlišit a zařadit. Čím složitější toto rozlišování a zařazování je, tím méně lidí je schopno do něj vstupovat a tím menší mají jistotu, zda rozlišili správně.

Existuje mnoho pravidel, jak poznat, co je dobré, co je lepší a co je špatné. A také je pravda, že nic není jenom černobílé- jenom dobré, nebo jen špatné. V této brožurce bychom rádi pomohli našim čtenářům, aby se podívali na svůj život z trochu jiného úhlu, než obvykle bývá zvykem, a aby pokud možno rozpoznali, co je pro ně skutečně důležité a naopak co důležité není. Mnozí moudří lidé radili, jak se má žít. Vznikly z toho filozofické a psychologické systémy. Ale stále znovu zjišťujeme, že nejlepším vzorem nám mohou být svatí. Oni nejenom, že dokázali rozpoznat, co je nejdůležitější, ale také podle toho žili a svým příkladem dokázali strhnout i ostatní.

I když je tento pohled, který nabízíme v našem díle, nečekaně originální a provokující k tomu, aby se hledaly někde slabiny, nechceme tím vůbec zpochybňovat známé pravdy a hodnoty a už vůbec nemíníme ani v tom nejmenším zpochybnit neměnné pravdy katolické víry. Ochotně se podřizujeme všemu, co katolická církev učí a zříkáme se všeho, co by mohlo vypadat, že se v našem spisku staví proti katolickému učení. Jsme si také vědomi, že myšlenka celé této brožury je námi pouze nastíněna, takže v budoucnu by si jistě zasloužila podrobnější rozpracování tak, aby v ní vynikla pravdivost a harmonie správného křesťanského života.

Možná, že téma, které budeme probírat v této brožurce, někomu přijde až příliš jednoduché a primitivní pro třetí tisíciletí. Možná, že někoho překvapí, že se stále objevuje tatáž myšlenka, že se k ní neustále vracíme, ale připadá nám opravdu podstatná.

Doufáme, že alespoň některým bude náš spis užitečný.
Ve Vranově nad Dyjí na svátek Těla a Krve Páně. (2003 Anno Domini)(1)

obrázek, zdroj: www.pixabay.com, CC0 Public Domain


I. Na počátku bylo Slovo...


Nikde v Bibli sice nenajdeme následující vysvětlení, alespoň ne takto doslovné, ale pro naši pracovní úvahu nám může dobře posloužit: Na začátku stvořil Bůh (2) milující ušlechtilou duši. Stvořil ji nesmrtelnou a zároveň i neviditelnou. A chtěl jí dát šťastný život věčný. Aby však mohla mít radost z toho, že prožívá věčné štěstí v blízkosti Boží, chtěl jí Bůh dát šanci, aby mohla projevit svoji lásku, dobrotu a ušlechtilost a jako by získat zásluhu, za kterou pak může být odměněna. (3). K tomu bylo potřeba vytvořit podmínky, ve kterých by neviditelná a nehmotná duše mohla sama sebe představit jako dobrou. Proto jí Bůh propůjčil na určitý relativně krátký čas tělo- dále jen "bratra osla"- ve kterém může prožít období, které má rozhodnout o stupni jejího věčného štěstí.

II. Jak to všechno začalo


Svatý František z Assisi, který žil v letech 1181-1226, inspiroval mnohé k radostnému životu v prostotě, chudobě a oddanosti do vůle Boží. Stal se jedním z nejoblíbenějších světců a i v dnešní době má mnoho následovníků.

Jeho prostota je někdy až zarážející, přesto v ní můžeme nalézt nečekanou genialitu, která odkrývá tajemství života pro Boží království. (4).

Často používal slovo "bratr", "sestra". Tímto označením pojmenovával nejenom lidi, ale i živou a neživou přírodu- bratr vlk, bratr slunce, sestra noc. (5) Tato označení spojoval i s tím, že se chtěl od svých bratrů a sester učit. Když se umýval, uvažoval nad čistotou sestry vody, nad tím jak sestra voda je pokorná, sloužící a důležitá. Když uvažoval o bratru vánku, zvlášť si uvědomoval jeho poslušnost a mírnost. Sestra země ho vedla k přemýšlení, jak je ochotná sloužit skrze to, že nechává růst trávu, plody, květy, nechává po sobě šlapat. Tato pojmenování mu umožnila získat blízký vztah ke všemu, s čím se setkával, dokonce mohl také o smrti mluvit jako o milé sestře. (6).

Mezi lidmi koluje mnoho příběhů, ať už pravdivých či vymyšlených, které vycházejí právě z tohoto Františkova postoje vůči všemu, co bylo kolem něj. (7) Možná, že by nám dost pomohlo, kdybychom znovu objevili jeho pohled na život a na svět, a tím získali větší pokoj a radost. Za povšimnutí stojí, že svatý František, když mluvil sám o sobě, používal pojem "bratr osel".

Například: "Já bych rád ještě udělal další dobro, ale můj bratr osel je už zesláblý." Je tedy zřejmé, že kdy mluvil o bratru oslovi, nemluvil o sobě jako o celé osobnosti, ale o svém těle a jeho projevech. Mnozí se nad tím pousmějí a to je všechno. My bychom si dovolili tento Františkův termín zapůjčit jako klíčový pojem pro všechny úvahy v této brožuře. A protože už sám sv. František naznačoval, že člověk není jen bratr ose, dovolíme si podle jednoduchého rozdělení doplnit do protiváhy ještě pojem "milující ušlechtilá duše." (8)

Vysvětlivky:
(1) 19. 6. 2003
(2)Doporučujeme vše brát ještě v souvislosti s biblickou zprávou o stvoření světa- vše stvořil Bůh pro člověka a člověka stvořil pro sebe.
(3)Víme, že je pouze záležitost Boží dobroty a Božího milosrdenství, že člověk dostal šanci získat věčnou blaženost.
(4) V souladu s Bohem je všechno v harmonii. Pohledy světců nás v tom mohou ujistit a poučit. Lehkost Božího stvoření je inspirující pro člověka, aby se správně zařadil do Bohem stvořeného a nenechával se spoutávat tím, co ho spoutávat nemusí a nemá. Má se otevřít k osvobození. A poučit se může všude. Např. celý vesmír funguje bez vydřeného úsilí v určitém pokoji a harmonii, pták nemá strach o zítřejší dřevo na podpal.
(5) Svatý František takto nenásilně dosáhl krásného a téměř dokonalého sjednocení se vším stvořeným. Ukazuje nám tím cestu, jak hledat a nalézat co nejbližší a přitom pravdivý vztah ke všemu kolem nás. Někteří zde mohou zahlédnout zdravou křesťanskou obdobu toho, co tolik upoutává některé naše současníky na východních náboženstvích, které však ke svému sjednocování s přírodou používají jiné formy. Tyto jiné formy v porovnání s Františkovou praxí jsou na jiné bázi, a tím i na jiné úrovni.
(6) Říkával: " Sestra je tak mrštná, že jí neuteče nikdo z nás."
(7) Svatý František prý chodil s jedním bratrem po světě. A ten bratr se od něho učil. Obdivoval, jak je svatý František pokorný a jak má za všech okolností radost. Bylo zrovna hodně chladno. Všichni se choulili do teplého oblečení, jen naši dva bratři téměř drkotali zuby zimou. A svatý František byl plný radosti a říká: "Pane Bože, ty jsi tak dobrý! Moc ti děkuji, že je dneska zrovna takové počasí. Sestra příroda si může odpočinout a všichni pak budou mít větší radost z toho, až zase bude tepleji." Spolubratr jen zakroutil hlavou a šli dál. Jindy bylo zase velké horko. Tak velké horko, že lidé téměř nevycházeli a kdo mohl, zůstal ve stínu. Jen tito naši dva bratři kráčeli po světě. Pot z nich lil, František šel trochu v popředí a o pár kroků za ním s vypětím všech sil kráčel onen dobrý spolubratr. František byl plný radosti a nadšeně se modlil: "Pane, Bože, ty jsi tak dobrý! Moc ti děkuji za dnešní krásný den. Za to, že bratr slunce zahřívá a proměňuje sestru přírodu. " A bratr poslouchá a jen kroutil hlavou. V duchu si říkal: "Copak už není žádná věc, při které by František ztratil svůj klid a radostnost?" Až jednou. Stejně tak spolu šli světem, když v tom nad nimi přeletěla vlaštovka a něco z ní skáplo přímo na čelo svatému Františkovi tak, že měl potřísněný celý obličej. A spolubratr dychtivě očekával, co bude následovat. František si však jen klidně otřel tvář i čelo a řekl: "Pane, Bože, ty jsi tak dobrý! Všechno jsi tak dobře stvořil! Moc ti děkuji za to, že je to tak moudré. A v tuto chvíli ti chci zvlášť poděkovat za to, že nemají křídla sestry krávy."
(8)Takto se držíme starého klasického učení církve o těle a duši. Zde však chceme zdůraznit, že náš pojem ušlechtilá milující duše, který důsledně v této brožuře používáme, není shodný s pojmem duše tak, jak je běžně chápána v odborné filozofické či teologické terminologii. Pro nás v této brožuře pojem "ušlechtilá milující duše" a pojem "duše" se kryjí jen částečně- víc bude čtenářům zřejmé po přečtení a promyšlení jednotlivých kapitol. Naznačíme jen, že náš pojem milující ušlechtilá duše obsahuje nejlepší jádro člověka, jeho nejušlechtilejší postoje a touhy, a je tak nejdokonalejším zárodkem dokonalého Božího obrazu v člověku. Do jisté míry by bez této poznámky mohl člověk při čtení našeho díla přijít až k bludným závěrům. Jsme si vědomi, že tato terminologie (užití pojmu ušlechtilá milující duše) by mohla vést k matoucím závěrům a k mnoha nejasnostem. Tento pojem však užíváme proto, že se nám doposud nepodařilo nalézt žádný jiný pojem, který by více odpovídal námi popisované skutečnosti. Za zmínku stojí i to, že tohoto pojmu neužíval ani sám sv. František z Assisi. Je to tedy něco umělého, nicméně důležitého pro celý náš výklad.

ptáček, zdroj: www.pixabay.com, CC0 Public Domain

Sdílet

Související články:
Slovo do ouška (25.04.2021)
Slovo do ouška (06.04.2021)
Slovo do ouška (13.03.2021)
Slovo do ouška (27.02.2021)
Slovo do ouška (10.02.2021)
Slovo do ouška (06.02.2021)
Slovo do ouška (31.01.2021)
Slovo do ouška (26.01.2021)
Slovo do ouška (23.01.2021)
Slovo do ouška (19.01.2021)
Slovo do ouška (14.01.2021)
Slovo do ouška (10.01.2021)
Slovo do ouška (06.01.2021)
Slovo do ouška (02.01.2021)
Slovo do ouška (28.12.2020)
Slovo do ouška (19.12.2020)
Slovo do ouška (16.12.2020)
Slovo do ouška (14.12.2020)
Slovo do ouška (11.12.2020)
Slůvko do ouška (07.12.2020)
Zamilovanému se lehčeji žije (02.09.2019)
Nedělní slovo (25.12.2016)
Nedělní slovo (11.12.2016)
Nedělní slovo (04.12.2016)
Eucharistické dialogy (25.11.2016)
Nedělní slovo (20.11.2016)
Eucharistické dialogy (18.11.2016)
Nedělní slovo (13.11.2016)
Nedělní slovo (06.11.2016)
Nedělní slovo (30.10.2016)
Eucharistické dialogy (28.10.2016)
Nedělní slovo (23.10.2016)
Eucharistické dialogy (21.10.2016)
Nedělní slovo (16.10.2016)
Eucharistické dialogy (14.10.2016)
Nedělní slovo (09.10.2016)
Nedělní slovo (02.10.2016)
Nedělní slovo (25.09.2016)
Nedělní slovo (10.07.2016)
Nedělní slovo (03.07.2016)
Šůty (3) (12.10.2011)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Autor: Anička Balintová | Vydáno dne 18. 09. 2016 | 1389 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře