Společenství čistých srdcí

Láska je shovívavá

Kategorie: Svědectví

Dobrodružství se šťastným koncem.





Za oknem už je tma. Dokončuji své povinnosti, oblékám bundu a beru klíčky od auta. Tentokrát pojedu za Martinem já, aby zbytečně nevycházel ven, když je nachlazený. Snad podle jeho instrukcí cestu najdu...
Jde to dobře, ale nedaleko cíle dojde k zádrhelu. Ve vesnici se pořádně zamotám. Tady měly být zahrádky - jak to, že vidím po obou stranách jen pole? Očividně jsem měla na křižovatce odbočit na druhou stranu. Tady už vesnice končí. Kam až pojedu, abych se otočila? Ach jo! Hele, polňačka! Tak snad tady....
Ovšem taktika, kterou jsem se do toho pustila, je vysloveně taktika slona. Bohužel si to uvědomuji pozdě - až když zadními koly sjedu do příkopu. A dost hlubokého! Po chvíli zjišťuji, že se odsud sama nedostanu. Chvěji se po celém těle. Co jsem to udělala? "Kristýno, ty jsi tak blbá!" nadávám si v duchu. Nejraději bych si nafackovala! Ale tím bych toho moc nevyřešila... Beru do ruky mobilní telefon (naštěstí není vybitý a kredit mám taky), abych vyťukala Martinovo číslo. "Prosím tě, přijeď za mnou," sténám. "Sjela jsem do příkopu a nemůžu se odtud dostat. Promiň, já jsem tak pitomá!" "Klid, to vytáhneme, neboj" slyším povzbudivý hlas. Ani stín ironie, kritiky nebo hněvu. Popisuji, kde se přibližně nacházím, a dle Martinových pokynů zapínám výstražná světla. Pak mobil schovám do kapsy a místo něj se chopím růžence. Snažím se trochu uklidnit. Kupodivu mi ale není do pláče. Spíše se musím smát vlastní hlouposti a zbrklosti. Jenom aby to auto opravdu šlo vytáhnout a nebylo nějak pošramocené!
Zhruba za deset minut zastavuje opodál Martinovo auto. Vystupuji a, značně se červenajíc, jdu k němu blíž. Mít po ruce popel, v hojné míře bych si ho nasypala na hlavu! Ale ani teď mi Martin nic nevyčítá! Objímá mě, hladí a těší. Pak s naprostým klidem zmapuje situaci a jde pro lano. Společnými silami jím obě auta propojíme - ještě mám z autoškoly čerstvě v paměti, jak na to.







Ustupuji stranou a pevně spínám ruce, zatímco Martin startuje. Jeho auto však na vytažení toho mého z hluboké škarpy nestačí. Vystoupí a přemýšlí, co s tím. V tu chvíli se k oběma autům blíží dodávka. Řidiči hned dochází, že máme problém. Zastavuje, propojuje lanem moje auto i se svou dodávkou, vymění si s Martinem pokyny, usedají za volant a společnými silami mé auto dostávají na silnici. Zhluboka si vydechnu a po chvíli mi kámen ze srdce spadne zcela, když zjistíme, že mé auto neutrpělo žádné úhony. Bohu díky! A díky Martinovi a ochotnému řidiči dodávky, který na mě jen z okénka zavolá: "Příště si to lépe vyměřit!" a je ten tam. Martin mě znovu tiskne k srdci a nesmírně taktně mi několika větami radí, jak to příště udělat lépe. Klopím hlavu, stydím se, ale zároveň Martina strašně moc obdivuji, že mi nenadává, nic nevyčítá, nijak neponižuje. "Měla bys Pánu Bohu poděkovat za to, že se nic nestalo Tobě ani autu, Kristýnko," říká mi ještě. To je samozřejmá věc! Proč ale ta slova neříct nahlas, spojit se v modlitbě spolu s ním? "Amen!" zakončuje Martin modlitbu, nasedáme každý do svého auta a pod jeho vedením již cíle šťastně dosáhnu. Večer pak pokračuje klidně. A já zjišťuji, že jsem za toto dobrodružství se šťastným koncem vděčná. Právě v takových "zátěžových situacích" se navzájem lépe poznáme... "Láska je shovívavá..." naskakuje mi úryvek z Velepísně lásky sv. Pavla. Ta Martinova skutečně je, jak jsem se dnes mohla přesvědčit. Kéž to s Boží pomocí také dokážu!








Sdílet

Související články:
Děkovat i za to "málo" (10.09.2014)
Žárlivost je jako rakovina, co ničí vztahy (11.06.2014)
Kdo má žízeň... (10.05.2013)
Domácí násilí v křesťanských rodinách - svědectví z praxe (05.04.2013)
Čistá láska není břemeno, ale poklad (20.02.2013)
Kdo chce jít za mnou... (13.07.2012)
Nejsme Bohu lhostejní (03.05.2012)
Benedikt v mém životě (01.05.2012)
Vstoupila jsem do SČS (Společenství čistých srdcí) (23.03.2012)
Jak je v nebi a pekle aneb o čem někdy hovořím s kolegy v lékárně (16.01.2012)
O všem spolu hovořit! (11.01.2012)
Sex v naší rodině nebyl tabu (11.01.2012)
Zranění ze vztahů nejsou vždycky stejná, ale Bůh uzdravuje všechny (01.12.2011)
První den se stříbrným prstýnkem (26.11.2011)
Dostala jsem ještě víc (07.11.2011)
Až dovršíš lidskou pouť, předstoupíš před Boží soud... (07.11.2011)
Požehnaná nemoc? (06.11.2011)
I takto může Bůh promlouvat (25.10.2011)
Postřeh ze života (15.09.2011)
Francouzská bojová pilotka obětovala svůj život. (18.07.2011)
Drama se štastným koncem aneb Jak sv. Cyril a Metoděj zachovali Velehrad víry (04.07.2011)
Láska, která dává (28.06.2011)
Jak vybrat tu správnou životní cestu? (20.06.2011)
Sv. Felicita se přimluvila (29.05.2011)
Beseda o Společenství čistých srdcí v Odrách (05.05.2011)
Není věřit jako věřit…Nevěřící Tomáš…Ztracená Víra…20 let života…Víra je dar!…My testimony (25.04.2011)
Sama jsem prodělala potrat. (13.04.2011)
Patrik a Blanka (05.12.2010)
Šok z malého šoku (30.11.2010)
"Kolik sestřiček máš?" (16.11.2010)
Až po okraj (01.11.2010)
I Pán Ježíš prožíval samotu (17.10.2010)
Ježek (15.10.2010)
Díky za ně, Pane. (01.10.2010)
Jdi na Hradiště! (15.09.2010)
Adaptační kurs pro mladé apoštoly (13.09.2010)
Zkřísnutá (28.07.2010)
Tři odpovědi Josepha kardinála Ratzingera (současného papeže Benedikta XVI. (22.07.2010)
Kdyby... (07.07.2010)
Má Bůh právo? (29.06.2010)
Potkala jsem muže z plátna (20.05.2010)
Můžu ke sv. Přijímání? (15.05.2010)
Vzpomínka na křtinskou pouť (24.04.2010)
Jak jsme jeli jeníkovskou škodovkou zvanou "Koudelníkův syn" na Pochod pro život do Prahy (07.04.2010)
Fotbal s Biblí (23.02.2010)
Radost nedělního odpoledne (18.02.2010)
Tehdy a dnes (25.01.2010)
Srdíčka ve sněhu (22.01.2010)
Poprask v autobuse (31.12.2009)
Budu to ukazovat svým dětem (07.12.2009)
„Kdyby byl Bůh, jak by se na to mohl dívat?“ (23.11.2009)
Až nás časem uvidí tlačit kočárek... (07.11.2009)
Když bolí duše... (03.11.2009)
Aby všichni jedno byli (29.09.2009)
Smysl života (27.09.2009)
Prosila jsem o nohy a dal mi křídla... (19.09.2009)
Pláč (12.09.2009)
Místo zrání (31.07.2009)
Návštěva u babičky a Ježíšův dar (12.07.2009)
Byly jsme vychované ve víře, ale Boha jsme odsunuly. (22.05.2009)
Postřeh z lidových misií (21.04.2009)
Plody lidových misií (15.04.2009)
Snad jste se Mu vysmívali (06.04.2009)
Míšina cesta do ČL (02.04.2009)
Sestři, vy jste věřící? (30.03.2009)
O kráse (26.03.2009)
Zážitky z klinické smrti (24.02.2009)
Zázraky se dějí - i velké (18.02.2009)
Když matka obětuje svou bolest pro dítě (zpráva o jednom porodu) (09.02.2009)
Nezabila jsem, ale stačilo málo (06.02.2009)
Byla jsem v pekle (19.01.2009)
O věčných Vánocích (04.01.2009)
Drogy mu málem zničily život, ale zasáhl Bůh (29.12.2008)
Měsíc po svatbě. (24.12.2008)
Soudek medu, kapka jedu, v tomhle s váma nepojedu. (03.11.2008)
O celibátu, Božím humoru - a prázdném místě vedle mne. (18.09.2008)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Autor: Míša Klímová | Vydáno dne 08. 12. 2011 | 3997 přečtení
Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře