Hrstka rýže
Kategorie: Duchovní život
Nabízíme zajímavý příběh k zamyšlení....
V Indii je známý tento příběh: Chudý žebrák prochází vesnicí. Pomalu kráčí od domu k domu, protože dlouho nic nejedl, a žebrá. V žádném domě mu ale nic nedají, všechny dveře se před ním zavírají. Když se smutně a zklamaně rozhodne, že opustí vesnici, všimne si na samém konci vesnice malý domek, který jakoby ani k ní nepatřil. Přestože je už velmi unavený a vysílený, posbírá ještě zbytek sil a s námahou vylezl na kopec. Zatluče na dveře a čeká. Dveře se ale dlouho neotvírají. "Zbytečně jsem se sem sápal" - smutně si pomyslí a chystá se pryč.
Právě když se otočí na odchod, otevřou se malé dřevěné dveře, ze kterých se vysune stará kostnatá ruka s rýží. Žebrák vztáhne ruku, v níž se mu ztratí hrstka rýže. Rychle ji vysype do staré kapsy. Znovu se z domku vystrčí ruka a druhá hrstka rýže putuje do kapsy žebráka. "Dvě hrstky rýže, no ... nic moc ..." - pomyslí si žebrák a zklamaně odchází do svého skromného příbytku.
Právě když prochází lesem, přičemž se oddává pochmurným myšlenkám, zahlédne na okraji lesa podivnou záři. Podívá se nahoru, odkud záře vychází a spatří zlatý kočár, tažený dvěma páry koní. V kočáru sedí sám Bůh. Žebrák se rozběhne a z posledních sil běží Bohu oproti. "Jistě něco dostanu" - tato myšlenka ho pohání a vlévá sílu do zesláblých nohou. Přiběhne ke kočárku a dříve než se stačí nadechnout, aby řekl Bohu, co všechno by si přál, Bůh otevře dveře na kočáře, natáhne k žebrákovi ruku a zeptá se ho: "Co mi dáš?" Žebrák zůstane jako opařený, protože toto nečeká. Pak ale přece sáhne do staré kapsy, nabere jednu hrstku rýže - zdá se mu však, že nabral příliš mnoho a tak raději odsype - a podá ji Pánu Bohu. "Konečně, když Bůh něco chce nebylo by správné mu nic nedat", pomyslí si. Bůh přijme rýži, poděkuje a ztratí se v záři.
Žebrák stojí zklamaný a roztrpčený pokračuje v cestě domů. Doma už ani nemá chuť na rýži. Ale když se hlad ozve ještě palčivěji, otevře starou kapsu. Jsou tam opět dvě hrstky rýže. Jedna, která je trochu větší, je obyčejná, není na ní nic zvláštního. Ale ta druhá, menší - je na ní vidět, že z ní někdo několik zrnek odsypal -je celá z čistého zlata ... Žebrák se na ni dívá, přičemž nevěří vlastním očím. Pak se hodí na kolena a se sepjatýma rukama a zvlhnutí očima zašeptá:
"Bože, proč jsem jen neměl odvahu dát ti úplně všechno? ..."
Zdroj: www.modlitba. sk, 20.7.2013
Autor: Anička Balintová |
Vydáno dne 01. 07. 2018 | 1792 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.