6. dubna 1996
Kategorie: Svědectví
Nabízíme svědectví z brožurky Stalo se...
Jsem z nevěřící rodiny. Doma se o Bohu a víře vůbec nemluvilo. Jako malá jsem se v noci potají modlívala. Nebyla to modlitba Otče náš nebo Zdrávas Maria, ale byly to vždy slovní modlitby, modlitby malého dítěte. Modlitby byly asi takové: Slovní modlitba, díky, prosby, posílání pus, abych Bohu poděkovala za všechno, co pro nás lidi udělal.
Po delší době mi kamarádka Marie nabídla, jestli s ní nechci jít do náboženství. Já prvně odmítala, ale pak že půjdu. Náboženství dopadlo dobře, a tak jsme ten den šly i do kostela. Po delší době mi řekla: "Hele, když jsi tam seděla a koukala, tak jsem si říkala: "Ta z toho kostela uteče, ale ty jsi po mši říkala: to bylo super." A pak už to šlo samo od sebe. Kostel byl můj druhý domov.
V září jsem nastoupila do náboženství a rok na to přišel křest, sv. přijímání a také sv. biřmování, protože už mi bylo 15 let. Bylo to 6. dubna 1996 v kostele sv. Štěpána v Hrušovanech nad Jevišovkou, tedy na Bílou sobotu. Na tom měl zásluhu Stanislav Tvarůžek. Krásnou větu mi řekl kamarád: "Hele Radko, když teď vyjdeš z kostela a zajede tě auto, tak budeš v nebi." Prostě krásná věta, taková uklidňující.
Jméno na křest mi vybrala máma. Tedy musela si vybrat jedno jméno z pěti. Vybrala Marii, na biřmování jsem si dala svoji Ritu, věděla jsem koho si dám, ale vybírala jsem jako bych nevěděla.
Asi o rok později jsem nastoupila na Církevní střední školu sv. Anežky České v Odrách, takže víru pořád pronásleduji a ona mě. Také zdatně pomáhám na chaloupkách jako vedoucí, v kroužcích nebo suplování za sestru Karmelu v náboženství.
A co dál? Říkám, že je to v Božích rukou. Ale mám sen, tajný sen. Dnes bude poprvé zveřejněn, zatím to ví asi 6 lidí. Ten sen je jít pracovat do nemocnice Karla Boromejského v Praze nebo ošetřovat zraněné ve válce. A přinést jim tak trochu Boží lásky. Pokud to nevyjde, vůbec nic se neděje, bude to vůle Boží. Ale sama nevím, v čem skončím, jestli v manželství, v řádu nebo svobodná. Manželství a řád se nedá změnit, ale svobodu změnit můžete.
Nakonec chci poděkovat těm, kteří si na mě vzpomenou, usmějí se nebo zamračí. Ze všech věcí se můžete radovat a může vám to něco dát.
Autor: Anička Balintová |
Vydáno dne 03. 06. 2017 | 2776 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.