Pán Bůh zaplať za uzdravení
Kategorie: Svědectví
Můj příběh začal takto. Když jsem se ráno v 5 hodin vracel z noční směny, přepadla mě břišní nevolnost. Protože se situace nezlepšila ani v poledne, dal jsem na naléhání manželky a zajel jsem k doktorovi...
Paní doktorce se mé břicho nějak nezdálo a poslala mě na vyšetření do nemocnice. Zde na ultrazvuku konstatovali, že uvnitř něco je, ale neví co. Pro jistotu jsem již na další vyšetření nešel, ale na přepravu mi přidělili postel na kolečkách. Domů mě již nepustili, a tak jsem v nemocnici strávil noc. Ráno mi primářka oznámila, že z operace mají obavu, a tak mě raději pošlou do Brna. Zde jsem absolvoval další vyšetření a instalovali mi i novou postel.
Večer přišel docent Rovný zkontrolovat pacienty a když četl můj chorobopis, tak zrušil na další den operace, že budu mít tu čest jít na operaci jako první. Další den by už nebylo koho operovat. A tak jsem v 8.20 ráno najel na operační sál. Operace trvala 8 a půl hodiny a já jsem se probral až pozdě odpoledne. To jsem se dozvěděl, že vyřízli cystu o váze 4,5 kg a mimochodem mi správili i 2 kýly.
Rekonvalescence se v nemocnici protáhla na 3 týdny. To už břicho přišlo k sobě a začalo pořádně bolet. Nejdříve tedy přišly na řadu injekce a pak prášky proti bolesti. To bylo dost špatné. Člověk by udělal cokoliv, aby se té bolesti zbavil. Navíc přišli doktoři s tím, že při laboratorním rozboru našli rakovinu. To člověka opravdu potěší! Asi se za mě dost lidí modlilo a též mše svatá byla sloužena za uzdravení, a tak jsem se z krize dostal.
Následovalo 10 cyklů chemoterapie. Ze začátku to organismus nesnášel, bílé krvinky byly pod minimální hranicí. Po podání náhradních injekcí se tělo pomalu přizpůsobilo. Nejhorší bývala injekce proleukinu. To na vás do dvou hodin po podání přijde zimnice. Za další dvě hodiny se z ní dostanete a začne horečka. A takto se to střídá až po dobu 12 hodin, dokuk účinek nevyprchá. Pro sadomasochisty mohu vřele doporučit! Při posledních dvou cyklech už toho mělo i tělo plné zuby a snášelo injekce čím dál hůř. Při desáté dávce jsem se zařekl, že už další dávku absolvovat nebudu, to už bych nevydržel. Naštěstí byla poslední. Chemoterapie trvala celý rok.
Aby se tělo zmotalo, tak jsem dostal předepsány lázně. Při úvodní prohlídce se zjistilo, že chemo narušilo zbylou ledvinu a ta filtruje o 25% méně, než je miminální hodnota. Po 3 týdenní léčebné kůře se hodnota zhoršila na -41%. To už bylo dost špatné. A tak přišla tvrdá dieta. Místo mléka pít vodu nebo minerálky, místo masa a bílkovin jíst sójové maso. Tak to je další gól. Všichni ostatní mají v neděli vepřový řízek a já se cpu sójovým masem. No co, už jsem si zvykl.
Po půl roce se už ledvina po tom chemickém šoku tak zmotala, že jsem se částečně mohl vrátit k normální stravě. Za dalšího půl roku pak přestal hnisat poslední steh. Nyní při kontrole mi bylo řečeno, že všechny výsledky jsou negativní a organismus se tak zotavil, že bych se mohl vrátit do práce. I paní doktorka byla překvapená, že po tom všem jsem se tak spravil. Zaplať Pán Bůh, sám bych to už asi dávno vzdal.
Libor
zdroj: z božurky Stalo se (str. 18-19)
Autor: Anička Balintová |
Vydáno dne 29. 05. 2017 | 2720 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.