Jak najít životní cestu?
Kategorie: Pro inspiraci
Dnes mnoho upřímných a zbožných lidí hledá, co by se Pánu Bohu líbilo, kde On chce mít každého z nás. Kolik lidí má strach, že neudělá to, co si Bůh přeje. Ale to není potřeba - cokoliv co děláme s láskou vůči Pánu Bohu nás posvěcuje a shoduje se tedy s Jeho vůlí.
Jak říká jeden kněz - "Boží vůlí je naše posvěcení".
Toužila jsem po službě Pánu Bohu a přemýšlela jsem, jakým způsobem to bude nejlepší. Podívala jsem si na své schopnosti, k čemu by se hodilo, co umím a vyšlo mi, že pravděpodobně mohu žít jak v klášteře, tak v manželství, ale protože jsem několik klášterů prošla, (jen na pár dní vždycky na chvíli odpočinku) a i když sestřičky byly milé a pomoc by se jim hodila, něco mi tam chybělo.
Pak se najednou objevil člověk, který mě velmi zaujal pro své vidění světa a stejné touhy Pánu Bohu sloužit.
Mám se provdat za svého (tehdy už přítele) nebo chce Bůh něco jiného? Nebyla jsem si jistá. Modlila jsem se, abych udělala to, co by bylo Boží vůlí. A musela jsem v sobě vybojovat, že by Boží vůlí nebyla svatba, ale třeba něco jiného.
Prožívali jsme spolu různé menší či velmi těžké chvíle, při kterých jsem si říkala, jestli to tak bude i v manželství, tak to nechci. Ale v těch nejtěžších bolestech, plynoucích z rozdělení se jako "zárakem" vše upravovalo. Říkala jsem si, jestli život v manželství, pak takového manžela, který bude zbožný. A u něj to tak bylo! Také z celého srdce toužil Pánu Bohu sloužit.
Jak už jsem psala na začátku, nebylo to ale jednoduché. Rozpory v duchovní oblasti byly velmi bolavé, ale rozhodla jsem se je nést spolu s mým, teď už manželem s důvěrou v Boha, že to vydržíme. Připadá mi, že naše láska není jen lidská (zvláště manželova), že to není jen tak mít takovou velikou lásku – snášet nepochopení, v srdci cítit bolestné chvění, co zase přijde…
Pán Bůh dává sílu vydržet a dokonce i pochopit Jeho slova o kříži, který není nesnesitelným ale sladkým břemenem – což je pro mě krásný a velmi radostný objev, který posiluje právě v těch těžkých chvílích. A tak mohu vidět, že zvolená cesta je, jak jsem doufala, cestou Boží, protože mohu hlouběji poznávat Boží pravdy a snad se Mu přibližovat.
Děkujeme Pane.
Sdílet
Autor: Magdaléna Jírová |
Vydáno dne 16. 10. 2012 | 4106 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |