Proč nejsou přirozené metody katolickou antikoncepcí?
Kategorie: Pro inspiraci
Z oběžníku Hnutí pro život jsme našli zajímavý článek o tom, proč přirozené metody plánování rodičovství nemohou být antikoncepcí.
Především přirozené metody vůbec nejsou antikoncepcí!
Antikoncepce(s větší či menší efektivností) zabraňuje otěhotnění, způ-
sobuje neplodnost. Přirozené metody nijak otěhotnění
nebrání a na plodnost žádný vliv nemají. Pomocí přirozených
metod je pouze možné určit plodné a neplodné dny
(a pokud manželé těhotenství neplánují, pak jsou ochotni
se v plodném období zdržet pohlavního styku).
Zavádějící pojem ,,katolická antikoncepce“ pravdě-
podobně vznikl z toho, že církev považuje antikoncepci na
rozdíl od přirozených metod za morálně nepřijatelnou.
Jde o dva různé způsoby, jak plánovat velikost rodiny.
Proč je jeden z nich přijatelný a druhý ne? Jednoduše proto,
že účel nesvětí prostředky. I když mají manželé vážný důvod
těhotenství neplánovat, je velký rozdíl mezi tím, jestli jsou ochotni
vzdát se pohlavního styku v plodných dnech anebo pohlavní styk
úmyslně zneplodní. V prvním případě respektují zákony, které
Bůh vepsal do lidské sexuality, ve druhém případě je odmítají.
Jan Pavel II. v dokumentu Familiaris consortio píše: ,,Jde o rozdíl větší a hlubší,
než se obyčejně myslí, neboť je spjat se dvěma vzájemně se vylučujícími představami o osobě a lidské sexualitě.“
Jan Pavel II. mluví o sexualitě jako o ,,řeči těla", jako o velmi specifickém způsobu
komunikace. Pokud se zamyslíme nad významem této řeči a pokusíme se jí převést do slov,
pak bychom to mohli vyjádřit takto: ,,Zcela se ti odevzdávám a zcela tě přijímám.“ Je
to totéž co zaznívá v manželském slibu. Každé intimní setkání manželů by mělo vyjadřovat
toto úplné a bezvýhradné přijetí a odevzdání se, mělo by být obnovou manželského slibu
beze slov. Jinak není pravdivé.
Pokud manželé použijí antikoncepci, nemůžeme už mluvit o úplném přijetí druhého.
Odmítám jeho plodnost, možnost, že se staneme rodiči. Pokud manželé používají
přirozené metody, přijímají jeden druhého cele, i s tím jestli je zrovna plodný nebo
neplodný den. Jan Pavel II. to vyjadřuje takto:,,Zatímco pohlavní spojení celou
svou povahou vyjadřuje bezvýhradné vzájemné sebedarování manželů,
stává se z něho antikoncepcí projev objektivně opačný, sebedarování neúplné.
Tak přistupuje k odmítnutí otevřenosti pro život také zfalšování vnitřní pravdy
manželské lásky, která je povolána k sebeodevzdání celé osoby.“
Sdílet
Autor: Magdaléna Jírová |
Vydáno dne 23. 07. 2012 | 4110 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |