Společenství čistých srdcí

Automat

Kategorie: Pro inspiraci

Jak kolikrát nesprávně vidíme Boží jednání a zbytečně se trápíme.

Nedávno jsem byl s tchánem v nemocnici. Nějak mu natekla ruka a tak jsme jeli na pohotovost, aby se něco nezanedbalo. Když jsem čekal než jej vyšetří, dostal jsem chuť na něco sladkého a všiml jsem si automatu, kam vhodíte patřicný obnost, stisknete správné čislo a vypadne vám očekávaná pochoutka. Za sklem jsem viděl polomáčené sušenky a neodolal jsem. Po pár vteřinách už jsem s napětím sledoval, jestli daný mechanizmus stroje mi podá právě ty mé sušenky. Nemýlil se. Vypadly a já se do nich s chutí pustil. Vcelku normální věc, ale připomíná mi něco dost důležitého. Jako křesťan se někdy setkávám s tim, že víru a hlavně Boha vnímáme jako takový automat. Vhodím spravnou modlitbu se zaujetím, vyslovím přání a už mi z nebe "padá" přesně to co potřebuji. A když se tak nestane, tak hledám chybu u mnou špatně zvolených slov, malého zápalu a já nevím kde všude.

Dnes jsme v práci při ranním zamyšlení četli příběh o ženě, která havarovala, zůstala osm dní viset i s autem na stromě bez pomoci, vody i jídla a zázrakem přežila. Jak? Jiná žena měla vidění a jakousi intuici, kde ztracenou hledat a tak se tam vydala a našla. Příběh ukazoval na to, že Bůh tuto ženu vedl, aby mohla zachránit zraněnou. Problém těchto příběhů je v tom, že máme pocit, že by to takto mělo fungovat vždy. Tedy minimálně v mém životě. Ale ono se to takto neděje. Proč Bůh pomohl v tomto případě a v jiném se lidé modlí, jsou zoufalí ze ztaceného dítěte a výsledkem je hrůzný nález a nebo už se nikdy nenajde? Proč starý misionář onemocní rakovinou, nebo přijde na misii o ženu a dítě? Proč na jedné straně Bůh dělá ůžasné zázraky, uzdravuje, křísi mrtvé a pomáhá v těch nejšílenějšich situacích a na straně druhé jako by se nezajímal, mlčel, nereagoval. Je problém v nás? V našem přístupu? "Mačkáme" špatné čislo, nebo "vhazujeme" špatný obnos? Bůh není automat na laskominky a ani nemusí být problém v tom, že bychom dělali něco špatně my.



O Janu Křtiteli se píše, že byl pro Boha nesmírně vzácný. A když byl ve vězení a čekal co s ním bude, začala jeho víra dostávat trhliny. Možná si říkal, že ho Ježíš zachrání, vždyť všechny lidi připravoval na jeho příchod. Je pro něho přece důležitý! A když se nic nedělo začiná pochybovat a posílá své učedníky za Ježíšem, aby se ho zeptali, jestli je skutečně tím pravým Mesiášem. A místo toho, aby se učedníci vrátili s poselstvím, že má být o půlnoci připraven, že se otevřou dveře vězení a on bude volný, vyřizují mu slova Ježíše: " Slepí vidí, chromí chodí a šťastný je ten, kdo mě neodmítne." Jan byl nakonec popraven a už nikdy neviděl svítit slunce.

Prostě v životě to takto nefunguje. Není u Boha oblíbenější ten, kdo mu víc slouží. Jak rádi bychom vhodili do automatu své zásluhy, správnou modlitbu s pokáním a výsledek je jasný. Není. Víra je o tom, že věříme navzdory. Ať se děje cokoli. Jak je napsáno v Bibli. I kdyby nevypučel fík a země nevydala úrodu a v ohradách nebyla stáda, já budu doufat v Hospodina. Nemusí se nám to líbit, ale je to tak. Bůh neni automat na sladkosti. A já jsem za to moc rád. Budu v něho doufat a nechám na něm jak mě v životě povede.





Jindřich Černohorský

---

Sdílet

Autor: Magdaléna Jírová | Vydáno dne 14. 05. 2012 | 4506 přečtení
Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | | Zdroj: https://pastorblack.signaly.cz/1205/automat-na-obcerstveni

---

Vyhledávání

Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře