Společenství čistých srdcí

Jak se obléci nejen do kostela

Kategorie: SČS manželů

Jak je třeba, aby se lidé slušně oblékali? Co to znamená, si můžete přečíst ve výtažku z letáku P. Stritzka.

Velmi pěkně vystiženo oblékání P. Stritzkem. Píše to v letáku (měsíčně vydávají nějaký leták) Moc se mi to líbí. S létem se nám blíží i čas letní módy, chci proto připomenout hlavní zásady oblékání pro Chrám Páně, které ostatně platí po celý rok. Muž je hlavou rodiny a měl by jít tedy příkladem. Košile a slušné (dlouhé) společenské kalhoty by měly být samozřejmostí. Kaple není ani pláž, ani hřiště, čemuž by mělo odpovídat i obutí. Džíny a sportovní trika jsou vhodné na brigádu, ne však na bohoslužbu. Obepínavé (elastické) oblečení může být snad do určité míry tolerováno při některé sportovní činnosti, ale do kostela absolutně nepatří (toto platí i pro ženy). Společenským oděvem pro ženy je per se sukně slušné (což neznamená automaticky totéž co slušivé) délky, která nemusí mít rozparky až po pás – nejsme v Africe –, a blůzka nevzniknuvší jako projekt na úsporu materiálu. Nedodržování těchto zásad při bohoslužbách především v pronajatých sálech může způsobit nejen pohoršení, ale úměrně vzhledu a věku i rozptylování či nevolnost celebranta. Dodržování starobylé zásady, že ženy mají v kostele hlavu pokrytou, je chvályhodné, nelze to však považovat za povinnost. Pokud ženy pokrývku hlavy nosí, musí odpovídat našim zvyklostem a módě, tedy musí být taková, kterou obvykle nosí do společnosti a na veřejnosti. Zavádět do našich končin cizí zvyklosti je zcela nevhodné a působí to sektářsky. Co je někde vhodné, je jinde nepřijatelné. Například starosta české obce nemůže přijít do kostela ve slavnostním úboru kmenového náčelníka z brazilského pralesa. Obecně platí, že oblečení musí být slušné, ne extravagantní, a mělo by být i slušivé a odpovídat místním zvykům. Některým věřícím je dobré připomenout, že vůně Esauova, která byla vůní jeho stád, byla pozitivně hodnocena v době patriarchů, v současné evropské civilizaci však platí jiné společenské zvyklosti. Jako kněz se necítím být módním návrhářem a mravnostní policií, ale nechci si v kapli připadat ani jako na diskotéce, na sportovišti, v lékařské ordinaci či v chlévě. Jsem přesvědčen, že v duchu křesťanských zásad, dobrého vkusu a při užití zdravého rozumu může být výše řečené pomocí a vodítkem k nápravě tam, kde je tato žádoucí. Dům Hospodinův nejen je, ale má i vypadat jako Dům modlitby, včetně údů Kristových, jimiž jsme se stali skrze křest, aby se za nás náš Pán Ježíš Kristus při pohledu ze Svatostánku nemusel stydět.

---

Sdílet

Autor: Magdaléna Jírová | Vydáno dne 15. 07. 2012 | 8147 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |

---

Vyhledávání

Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře