Společenství čistých srdcí

Ano, mluvme klidně o lásce a o čistotě

Kategorie: Pro inspiraci

Manželé Gaspariovi o postoji, který slouží naplněné sexualitě.

Mluvit o lásce musí být výchozím bodem veškerého úsilí, pokud chceme hovořit o kráse církevní nauky. Je přece nesporné, že každý touží po lásce, chce být přijímán. Právě mezi mladými je velká touha po člověku, který „mi rozumí“, kterému se mohu „se vším svěřit“, který stojí při mně i v „těžkých chvílích“, pro kterého mohu být „takový, jaký jsem“ a který „se mnou vždy zůstane“.
Ale hned je tu otázka: Z čeho se dá vyčíst, že ten druhý je skutečně takový, že se ke mně takto chová? Jen z vnějších znamení. Neboť to, co se děje v naší duši, zůstává pro druhé tak dlouho skryté, dokud se tělesně nevyjádří. To, co se odehrává v našem nitru, musí být vyneseno na povrch přes tělo. Blahosklonnost, hněv, radost, rozhořčení, vděčnost – to všechno pozná okolní svět jen z našich slov a gest, ze zářících očí, ze zrudnutí zlostí, ze slz.







A to platí samozřejmě také pro „řeč“, jakou se dorozumíváme o našich vztazích. Vysíláme jiné vnější signály, když potkáme někoho, koho uznáváme za autoritu, než když se setkáváme s dlouholetým přítelem. Jednáme mezi sebou jako muž a žena jinak v kanceláři, kde spolu pracujeme, jinak, jsme-li spolu spojeni přátelstvím, jinak, jsme-li jako mladí zamilovaní, jinak, když jsme manželé. Stupeň vnitřní důvěrnosti je vyjádřen také stupněm tělesné blízkosti, neboť víme, že tělesné přiblížení může také probudit dynamiku citů, které tíhnou ke sjednocení, které právě neodpovídá vnitřní důvěrnosti.







Proto je tak důležité být si vědom, že dotyky, polibek, obejmutí, obnažování, ale především sexuální akt jsou nositeli poselství o vzájemném vztahu. Kdo se tedy zaváže k čistotě, dává si pozor na to, aby vnější signály odpovídaly pravdě vnitřního vztahu. Že např. objetí po pěkně stráveném večeru není pozvánkou ke společně strávené noci. Že oděv, který někdo nosí, není pozvánkou k intimitám, které nejsou žádoucí.
V této souvislosti je obzvláště důležité myslet na to, jaké poselství je spojeno se sexuálním aktem. Dnes jednají lidé často tak, jako by se jednalo o něco, co člověku samozřejmě patří, jako by měl právo na sexuální uspokojení, aniž by si přitom dělal starosti o druhého. Tak jako potřebujeme pokrm a oděv, vzduch a střechu nad hlavou, tak prý máme i nárok na sexuální uspokojení. Odtud plyne velké nedorozumění týkající se celibátu a pohlavní zdrženlivosti. Tento postoj je tisícerým způsobem vnucován a může se uskutečňovat díky milionkrát praktikované antikoncepční ochraně, která ovšem nikdy není stoprocentní. Ta totiž zcela zamlžuje pohled na to, o co při sexuálním aktu vlastně jde.







Jaké poselství obsahuje nefalšovaný sexuální akt? Ze strany ženy v podstatě signalizuje tento akt, třebaže to není přímo vysloveno: zcela se ti odevzdávám, dávám v sázku svou budoucnost. Neboť naše spojení otevírá nyní možnost, že počnu dítě. Bude ve mně devět měsíců vyrůstat a já ho v bolestech, ale i v radosti přivedu na svět a budu ho léta provázet životem. Od tohoto mého doprovodu bude záviset blaho jednoho občana této země: jedinečného Božího tvora, který je povolán žít věčně v Bohu.
Normálně, i když stejně nevysloveně, je v takto se odevzdávající ženě také oprávněné očekávání, že muž na toto totální nasazení ženy také náležitě odpovídá, a to bezpodmínečným ano k doprovodu na životní cestě ženy po celou dobu života. Bezpodmínečné spojení muže a ženy je tedy přiměřeným a odpovídajícím předpokladem pro pohlavní spojení muže a ženy. To je smysl slov, která stojí v Písmu: „Proto opustí muž otce a matku a spojí se s manželkou a ti dva budou jedním tělem.“ Trvalý svazek je nutným předpokladem pro takové sjednocení.







Úplné odevzdání a bezpodmínečný svazek jsou tedy poselstvími, která předává sexuální akt. Kde se tento základ ztrácí ze zřetele a dominujícím motivem je jen úsilí o zážitek tělesné rozkoše, tam se po počátečním potěšení nakonec vytrácí i fascinace ze samotného úkonu. Sexuální stres a honičky za rozkoší pomocí pornografie, návodných brožur, oplzlých dotazníků a mediálního bouření neodpovídá lidské důstojnosti. Jak jalový je sex, který postrádá opravdový vztah, popisuje Aldous Huxley ve své knize Konec civilizace.
Tedy ještě jednou: U čistoty jde o pravdivost a opravdovost, aby způsobu, jakým zacházíme jeden s druhým, odpovídaly naše vztahy. Pro sexuální vztahy v manželství platí, že přirozená regulace početí, tedy otevřenost plodnosti udržuje v dvojici vědomí oné velikosti a důstojnosti celého tohoto aktu. Právě toto vědomí nás chrání před jeho znehodnocením na pouhou zevšednělou rutinu. Děje se tak ve službě nenahraditelného zážitku rozkoše, jaký tato plnost poskytuje.

---

Sdílet

Autor: Míša Klímová | Vydáno dne 13. 09. 2011 | 5229 přečtení
Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | | Zdroj: Světlo 35/2011

---

Vyhledávání

Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře