Prosba k Matce Boží
Kategorie: Zajímavé
Tuto veršovanou modlitbu jsem našla v květnovém čísle měsíčníku Immaculata z roku 2001. Myslím, že je v ní hodně pravdy. Ta věc, kterou v ní autor, Thdr. Čeněk Maria Tomiško (1905 - 1949) předkládá, mi též hodně leží na srdci. "Kriste z večeřadla, Kriste z kříže, přijmi dík i prosby za pastýře!"
Matičko Boží, Matko naše milá,
Královno nebe, ochránkyně všech,
víme, že u Tebe je ochrana a síla,
poslyš dnes dítek svých smutný vzdech.
Dnes naše hlavy před Tebou se sklání
a tolik proseb nesou před Tvůj klín,
ó, nakloň se k nám, našich srdcí Paní
a zaplaš z duše zármutek a stín.
Ty dobře víš, jak otcové Tě ctili,
když ohroženou měli svoji víru,
když s mečem v ruce o ni zápasili,
u Tebe, Matičko, čerpali svou sílu.
Již mnoho věků chráníš svoje děti,
jichž vzdechy slyšíš před oltářem vát,
nuž, i mou prosbu rač Ty vyslyšeti,
již jménem všech Ti budu žalovat.
Jak těžký balvan na srdci nám leží
a z hrudi zoufale tu vane vzdech,
ó, Matko, slyš, Tvůj národ nemá kněží
a duše bídně hynou v temnostech.
Kde dříve dva, tři táhli brázdu Boží,
dnes sotva jeden třímá v ruce kleč
a churav klopýtá přes trní, hloží
a v chrámech tichne blahé spásy řeč.
Jak smutný pohled - suchá křtitelnice,
vždyť nemá kdo hřích z duše dítka smýt
a na oltářích stojí zhaslé svíce
a tmou se halí věčné lampy svit.
Co bude z chrámů, nebude-li kněží,
co bude z nás, když zmlkne jejich ret,
když hlahol zvonů nezajásá z věží
a radostnou zvěst nepřinese v svět?
Ty, Matko, víš, co kněz nám v žití značí,
vždyť v bouřích, hrůzách je nám majákem,
on od kolébky k hrobu s námi kráčí,
my splácíme tu lásku často nevděkem.
A proto v chrámech našich světla hasnou,
že kněžství nedovedem cenit skvost,
že pohrdáme kněžskou duší krásnou
a v našich rodinách je kněz jak cizí host.
Však ne, tak nechcem stále žíti,
ať nestihne nás Boží kletby stín,
nám nutno kněze vymodliti,
pak požehnání do našich skane rodin.
Viz, Matko kněží, našich matek dlaně,
jak v modlitbě se vroucně k Tobě pnou,
zvol z jejich synů nové sluhy Páně,
pak úžeji se k Bohu přivinou.
Ó vyslyš, Matko, naše prosby, žaly
zde, na tomto krásném oltáři,
vzbuď v mladých srdcích svaté ideály,
jež ve svatých nám kněžích brzy zazáří.
Sdílet
Autor: Míša Klímová |
Vydáno dne 02. 09. 2011 | 6658 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |

| Zdroj: Immaculata 5/2011