Proč se bojíte?
Kategorie: Zajímavé
Zajímavé zamyšlení pro život podle biblického textu od P. Jiřího Reinsberga.
Čteme, jak po práci, kterou učinil Ježíš se svými učedníky, jednoho dne večer řekl: "Přeplavme se na druhý břeh." Byli u velkého jezera a On si přál, aby byli sami. Na jezeře je člověk sám. A jedna z těch nejzajímavějších věcí je, že Ježíš si lehl a spal. My si přejeme, aby každý, koho považujeme za velikého, byl nějak pořád ve stoji spatném připraven, až my přijdeme a řekneme: "Nemáš na mě čas?" Oslovíme ho a chceme po něm, aby okamžitě fungoval. A On se tedy natáhl na lodi a spal. Mezitím mládenci, kteří Ho předtím poslouchali, se rozptylovali veslováním po velikém jezeře, nebo možná natáhli plachtu, to nevíme. Zdvihl se vítr, větrná bouře. Bouře byla tak divoká, že se loď plnila vodou. A On si spal. Nastala dovolená a budou Ho chtít budit. "Ty spíš, vždyť leje! Potřebujeme, aby bylo slušně, co děláš?" Teď jsou vzhůru. A On ne, On si spí. Taková opovážlivost! Vzal si polštář pod hlavu a teď si spinká. A oni se tam dřou a oni už jsou vyděšení, oni, odborníci od vody, najednou propadnou panice.
Tak jako vy při dovolené propadnete úplně stejné panice. A začnete hulákat: "Mistře, je ti to jedno, že hyneme? Vždyť já si zaplatil dovolenou na Malorce, kde nikdy neprší, a Ty mi pošleš tady takový počasí, co je to za pořádek, prosím? Kde je Tvá všemohoucnost? Kde je to, jak jsi řekl, proste a bude vám dáno? Mistře, Tobě je fuk, že hyneme?" Nečekejte, že Pán Ježíš vstane, pohrozí větru a řekne: "Mlč, buď zticha!" On to udělá. Ale ne na tu bouřku, ne na to počasí. Ale na naše srdce. Protože to naše srdce je v nepořádku.
Když promluvil, nastalo úplné ticho a oni byli z toho vedle. Což se člověku může také stát, že najednou po zpanikaření se objeví ticho, které až zaráží. A v tom tichu, které až zaráží, se ozve: "Proč se bojíte? Pořád ještě nemáte víru?"
Sdílet
Autor: Míša Klímová |
Vydáno dne 12. 02. 2011 | 4617 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
| Zdroj: Karmelitánský kalendář 2002