Věřit v Boha, věřit Bohu
Kategorie: Duchovní život
Na dnešní skupince, ve které se scházíme s několika dalšími lidmi, jako takové pokračování po biřmování, mě zaujala slova naší paní pastorační asistentky, která rozebírala, jak obrovský rozdíl je mezi slovy věřím v Boha a věřím Bohu. Tak jsem přemýšlela dál.
Věřit v Boha a věřit Bohu, zdánlivě v tom není žádný rozdíl, ale pří hlubším zamyšlení, nacházíme obrovský rozdíl.
Velmi často kolem sebe slyším různé lidi říkat, já věřím, že tam někde ten Bůh je. Mnozí říkají, věřím v Boha, ale považují za zbytečnost chodit proto do kostela. Každý z nás zná určitě ve svém okolí podobné názory. Důvody k nim jsou různé. Občas za nimi zůstavají ukryty i velmi staré bolesti a nedorozumění, občas jen lenost a přílišná zaměstnanost nepodstatnými věcmi.
Chodíme do kostela, věříme v Boha, ale je to na nás znát? Zpíváme na kůrech, hrajeme na varhany, ministrujeme, uklízíme v kostele, chystáme výzdobu do kostela, trávíme čas v různých společenstvích na farách a mnoho dalšího. Potom vyjdeme ven a tím ta naše víra v Boha končí.
Kde se stala chyba? Možná právě v tom, že v Boha „pouze„ věříme, už Mu ale neumíme důvěřovat, nedokážeme věřit Bohu, že nám ukáže i v těch nejobyčejnějších situacích kudy kam. On nejde s námi jen, když máme velké problémy, když už nemůžeme dál, tak si na něj vzpomeneme, jako na poslední záchranu.
Vzpomínám na jeden příběh, který vypráví o dobrém a zbožném muži, který zemřel a dostal se do nebe. Hned na začátku potkal Ježíše a ten mu ukazoval na stopách v písku, jak vypadal jeho život. V písku byly dvoje stopy, jdoucí vedle sebe a pak pouze jedny stopy, a tak se to střídalo několikrát. Muž se zeptal Ježíše: „Proč jsou tam někdy jedny stopy a za chvíli dvoje?“
Ježíš odpověděl: „Ty dvoje stopy jsou chvíle v životě, kdy Ti bylo dobře, když jsi měl vše a mě jsi nepotřeboval, a tak jsem šel vedle tebe. Tam kde jsou jedny stopy to jsou chvíle, kdy jsi na tom byl špatně, kdy jsi nedokázal sám nést všechny problémy, a tak jsem tě nesl.
Naučme se věřit Bohu v každodenních situacích. On čeká na nás. Dal nám svobodu a záleží na nás, zda Jej pustíme do svého života.
Sdílet
Autor: Anička Bekárková |
Vydáno dne 10. 01. 2011 | 5908 přečtení
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |