Slavík ve větvích javoru
Kategorie: Zajímavé
Příběh s úvahou o lidech, technice a přírodě.
Všude kolem panovalo večerní ticho. Bylo cítit vůni čerstvě posekané trávy. Otec Eliáš ukončil své vývody o dramatu naší doby slovy: "Víme, že dokonalost prostředků a plánů ještě nezaručuje dokonalost provedení. Záruku může dát jenom vnitřní víra v dosažení dokonalého cíle pomocí dokonalých prostředků. Tuto víru mnozí ztratili. Zatímco prostředky se stále zdokonalovaly, cíl se zároveň stále víc vzdaloval, zdá se stále nejasnější a zmatenější a nezřídka našemu vědomí dokonce úplně mizí.Západní polovina světa dokáže už jenom chladně počítat, počítat, počítat... Tyto výpočty působí někdy dojmem, jako by kalkulátoři ztotožňovali prostředky, jichž používají, s cílem, o nějž usilují. Jejich svět postrádá mocného náboje opravdového zanícení, bez něhož je každá práce otročinou - nezávisle na tom, zda jde o práci při stavbě pyramid, nebo o práci ústředního ředitele v přepychové kanceláři s klimatizací. Vypadá to, jako by v žilách některých lidí tekla už jenom ropa...
Sotva otec Eliáš dokončil svá slova, když se v koruně javoru, pod kterým seděli, ozval plachý tlukot slavíka. Kněz vzhlédl do větví a zašeptal: "Slyšíš, Anselme? Ano, slavík je pro náš život potřebnější než atomová nálož..."
Sdílet
Autor: Míša Klímová |
Vydáno dne 01. 10. 2010 | 5110 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
| Zdroj: Cyrilometodějský kalendář 1985