Co jsem Pánu Bohu udělal...?
Kategorie: Duchovní život
Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši. (Řím 3,23-24)
Občas slyšíme toto zvolání u lidí, kteří si stěžují, že se na ně hrnou jen špatné věci. Je to tak běžné žít, aniž bychom se starali o Boha, a potom Jej obviňovat, když se nám nedaří. Ti, kteří užívají takové výrazy, si myslí, že "dobrý Bůh" je někdo, kdo je povinen jim během jejich života dělat dobře a který je případně potrestá, když provedou něco závažného. Protože považují svůj život za přijatelný, viní Boha z nespravedlnosti, když nejde vše tak, jak by oni chtěli.
Takové smýšlení je nutné uvést na pravou míru. Možná že si myslíme, že máme před Bohem nějaká práva. Kromě Ježíše si nikdo nikdy nemohl osobovat, že se Bohu líbí ve všem, co dělá. A naopak: Bůh má neomezené právo na každé ze svých stvoření: "Ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní." (Sk 17,25).
Co jsme tedy udělali Bohu? Vzdálili jsme se od Něho. Naše hříchy jsou ustavičnou urážkou Jeho absolutní svatosti. Nikdo nemá před Bohem žádnou zásluhu, a to ani tehdy, když naše okolí uznává naše vlastnosti.
Ale co udělal Bůh pro nás všechny, tedy i pro vás, je, že nás miluje i přes naši neposlušnost. Bůh si přeje, aby s námi mohl jednat na půdě Své svrchované milosti. Každý z nás musí uznat své vzdálení od Boha, který mu vždy chtěl činit dobře. Jestliže si uvědomím, že jsem ztracen, pak zjistím, že Pán Ježíš přišel právě proto, aby hledal a spasil, co by zahynulo (Lk 19,10).
Sdílet
Autor: Míša Klímová |
Vydáno dne 24. 09. 2010 | 4460 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
| Zdroj: Dobrá setba 2007