Společenství čistých srdcí

Do stejného nebe jako já?

Kategorie: Pro inspiraci

Jednou jsem se dala do řeči s tradičním katolíkem a společně jsme se zamýšleli nad obrácenými katolíky. „Víš, já jsem si vždycky říkal, že když se snažím celý život a dostanu se do nebe, že je nespravedlivé, že se tam dostane někdo, kdo třeba někoho zabil...“
Hned mě napadl příběh o martnotratném synu z Lukášova evangelia, především výtka druhého syna – Lk 15, 29-32

Jak to viděl starší syn, jež zůstal věrně s otcem?

Přesně tak, jak to ze začátku viděl mladší marnotratný syn. Mladší syn prodal všechny pozemky a domy, aby si mohl užívat světských radovánek. Mohlo to vypadat asi jako dnes. Za peníze hostil přátele, opíjel se a užíval si sexu s prostitutkami. Smích a rozkoš, společnost veselých lidí užívajících si života. Přesně tak lákavě to viděl i starší syn. Ale potom přišlo něco, co starší syn vidět nemohl. Přátele zmizeli jakmile se rozkutálely poslední peníze a přišla prázdnota - „A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi“. - Tato věta je podobenství o nitru mladšího syna.

Vím jistě, že se marnotratný syn domů nevracel kvůli tomu, že neměl co jíst, ale kvůli vyprahlosti, kterou pociťoval a sám ji dosvědčoval: „Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!“ Pokud měl jeho otec dostatek jídla pro své nádeníky, existovalo takových lidí i více a tak nemohl být pro mladšího syna problém sehnat si něco málo k snědku, ale nikdo mu nemohl nahradit to, co měl u svého otce, po čem skutečně hladověl – duchovní pokrm. Litoval svého provinění a poníženě přicházel k otci, aby měl alespoň stín z toho, co ztratil.

Starší syn byl rozhořčen z pochopitelných důvodů. Mladší syn odešel za zábavou a on sám zůstal doma, aby plnil své synovské povinnosti. Mladší se zpronevěřil svému otci a on sám zachovával jeho nařízení, byl mu poslušný, i když se mu to často příčilo a nepřinášelo to zdaleka tolik zábavy jako mladšímu synu jeho bujarý život. A nakonec vidí místo trestu pro mladšího syna velikou hostinu na přivítanou, honosně oblečeného a ozdobeného prstenem právě toho klacka, který zradil otce. Taky bych se navztekala.





Ale co starší syn neviděl?

Když mladší syn prozřel a začal se topit v prázdnotě svého nitra, uvědomil si, jak velice ho jeho otec miluje. A právě v tu chvíli začal prožívat největší bolest svého života. Uvědomil si především, jak hluboce ho jeho otec miluje a že i on miluje svého otce. Představil si, jaké zranění způsobil otci svým chováním. Zasadil jeho lásce hlubokou ránu, která se teď začala utvářet i v jeho srdci. Litoval a jistě z hloubi duše plakal. Byla to bolest, která jeho srdce rvala na kusy. Určitě v sobě neměl ani špetku odvahy se jen podívat do očí svého otce, chtěl být poslední mezi posledními. Ale když přišel ke svému stále milujícímu otci jako nejposlednější z posledních, jeho otec ho objal, plakal štěstím a radoval se z návratu ztraceného syna. Vždyť on byl vskutku mrtev a teď je živ!





A když jsme s tím tradičním katolíkem společně přemýšleli o bolesti obrácení a o milostech, jež hříšník ztrácí a které se dostávají Božím dětem, řekl mi:

„Ale ono to asi nebude tak jednoznačné. Možná je lepší zůstávat věrným synem v milostech než být byť jen na chvíli vzdálen Boží lásce.“

Bůh Otec nás velice miluje a my se z toho můžeme radovat. Vždyť nemusíme být jen jeho nejnižší služebníci, on chce, abychom byli víc – chce nás mít jako své vlastní děti!

---

Sdílet

Autor: Gabča M. M. | Vydáno dne 08. 07. 2010 | 5177 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |

---

Vyhledávání

Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře