Čtyři manželky
Kategorie: Články
Každý den věnujeme mnoho času přemýšlením nad tím, co si oblečeme, jestli je modernější toto nebo tamto, trávíme téměř všechen čas tím, že se snažíme získat nejvyšší místo a plat.
To všechno však jednou pomine. Co ale potom zbude?
Byl jednou jeden král, který měl čtyři manželky.
Nejvíc miloval čtvrtou ženu. Oblíkal ji do drahých šatů a staral se o ni jak nejlépe uměl. Vždy dostávala to nejlepší.
Svoji třetí ženu také velmi miloval a vždy se ní chválil před jinými panovníky, i když se bál, že ho jednoho dne opustí a upřednostní někoho jiného.
Rád měl i svou druhou ženu. Mohl se jí se vším svěřit, protože vždy k němu byla milá, pozorná, trpělivá, vždy když měl problémy, svěřil se jí a ona byla jeho oporou v těžkých chvílích.
První králova žena byla věrná partnerka a významně přispěla k zvelebení králova bohatství. Král ji však neměl moc rád, málokdy si jí všiml, i když ona mu prokazovala vroucí a oddanou lásku.
Jednoho dne král onemocněl. Byla to nevyléčitelná choroba. Král pochopil, že na zemi mu nezůstává mnoho času. Přemýšlel o svém životě a že na druhé straně nechce být sám, rozhodl se, že s sebou vezme i své ženy.
Mám čtyři ženy, přemýšlel, když zemřu, určitě nebudu sám. Ale potřeboval, aby ženy s jeho plánem souhlasily.
Zavolal svoji čtvrtou ženu a řek jí: "Tebe jsem miloval nejvíc ze všech. Oblíkal jsem tě do nejkrásnějších šatů a staral se o tebe celý život. Teď odcházím. Chceš jít se mnou?" Žena odvětila: "Nikdy! Jak tě to vůbec mohlo napadnout?" Otočila se zády a bez rozloučení odešla. Její odpověď se jako ostrý nůž zaryla do králova srdce. Ale ještě měl naději.
Pozval svoji třetí ženu a řekl jí: "Miloval jsem tě celý život. Nyní umírám, chceš jít se mnou?" Ale i ona ho odbyla: "Nechci! Život je příliš krásný. Až zemřeš znovu se vdám." Královo srdce se zachvělo, ale vše ještě nebylo ztracené, vždyť měl i druhou ženu, která vždy byla při něm, když potřeboval pomoc a útěchu. Řekl jí: "Když jsem potřeboval pomoc, se vším jsem se obracel na tebe a ty jsi v těžkých chvílích vždy stála při mně. Nyní umírám, půjdeš aspoň ty se mnou?" Ale ani ona nevyplnila jeho přání. "Lituji," řekla, "ale tentokrát ti nemůžu pomoci. Jediné, co pro tebe můžu udělat, je to, že tě pochovám."
Král zbledl od velké bolesti, kterou v něm vyvolalo zklamání. Téměř přestal dýchat, náhle zaslechl hlas: "Já tě budu následovat všude, kamkoliv půjdeš." Král z posledních sil zdvihl hlavu a uviděl svoji první ženu. Byla vyhublá, v roztrhaných šatech, protože se o ni nestaral. Král s lítostí a pláčem řekl: "Měl jsem se o tebe více starat a chránit tě, protože ty jediná si mi dala šanci."
Každý z nás má ve svém živote čtyři manželky:
Čtvrtá žena je naše tělo, které nás opustí, když zemřeme, i když jsme se o něj tolik starali a zkrášlovali ho.
Třetí žena je všechno to, co vlastníme, naše společenské postavení a materiální hodnoty. Když zemřeme, všechno zůstane jiným.
Druhá žena je naše rodina a naši přátelé. Ať byli s námi jakkoliv dlouho, můžou pro nás udělat jen to, že nás odpraví do hrobu.
První žena je naše duše, která je často zanedbaná pro posedlost bohatstvím, výhody a slávu tohoto světa. Jedině duše nám bude dělat společnost, kamkoliv půjdeme.
Na naší starostlivosti o ni, závisí, jestli to bude odchod do radosti, nebo do věčného zatracení.
Sdílet
Autor: Anička Bekárková |
Vydáno dne 05. 02. 2010 | 5796 přečtení
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |