Význam slova „milost“
Kategorie: Zajímavé
Každý z nás si pod tímto pojmem představí něco jiného. Zde je úvaha a vysvětlení od jedné mladé učitelky.
Ten den jsem učila svou třídu třeťáčků a zapisovala na tabuli jména těch, kteří zlobili. Vždy jméno a vedle něj jednu, ale i více značek, podle počtu provinění. Když jsem v jednu chvíli přehlédla očima celou třídu a pak se obrátila k tabuli, naplnil mě pocit viny. Uvědomila jsem si, že bych tam měla napsat také sebe, neboť jsem se už od rána chovala podrážděně.
Za několik okamžiků se v mém srdci vyjasnilo. Pochopila jsem, že teď je ta pravá chvíle vysvětlit dětem význam slova „milost“. Přešla jsem k tabuli a celá třída zpozorněla. Prošla jsem všechny zapsané a připomněla každému, čeho se dopustil. Děti vše v tichosti sledovaly. „Ale,“ řekla jsem a vzala do ruky houbu, „udělím vám milost. Ví někdo z vás, co to slovo znamená?“ Nikdo to nevěděl. Pomalu a tiše jsem smazala všechny značky i se jmény. Celá třída si s úlevou vydechla a napětí, které se od rána hromadilo, se rozplynulo. „To je milost,“ řekla jsem. „Vy jste porušovali pravidla chování ve třídě a zasloužili jste si trest. Já vám však všechno odpouštím. Od této chvíle máte čistý štít.“
Když Bůh odpouští nám, je to mnohem větší milost než vzájemné odpouštění mezi lidmi. Jako hříšníci zasloužíme trest, ale Bůh nabízí odpuštění. „Hospodinovo milosrdenství nepomíjí, jeho slitování nekončí. Obnovuje se každého rána“ (Pláč 3,22-23).
Milost a Bůh
Milost není jen mimořádným a vzácným projevem Boží lásky, ale je to trvalý projev samotné Boží podstaty. Abychom Jej mohli poznat takového, jaký je, musí nám ukázat svou velikou milost a prokázat své milosrdenství. Mnozí z těch, kdo stáli v čele národa vyvoleného, prožili své obrácení na základě zkušenosti s Boží milostí a z ní také čerpali sílu vést Boží lid. Prorok Daniel se modlil: „Bože můj, nepředkládáme ti své spravedlivé skutky, ale prosíme o smilování pro Tvé veliké milosrdenství“ (Dan 9,18). Podobně i z modlitby Mojžíše, Jákoba, Šalamouna, Nehemijáše a Jonáše vycházejí z veliké důvěry v Boží milost.
Když prorok Gad oznámil Davidovi tři Boží tresty, aby si z nich sám vyvolil, David se dlouho nerozmýšlel a řekl: „Ať tedy padneme do rukou Hospodina, neboť jeho slitování je nesmírné, jen ať nepadneme do rukou lidských“ (2Sam 24,14). Ze strany člověka, který by vykonával Boží trest, se obával škodolibé krutosti, od Boha však doufal trest, vedený rukou milosrdnou. Jeho důvěra v milosrdenství trestajícího Boha nebyla zklamána.
Milost a spravedlnost
Jeden z mých třeťáčků brzy zjistil, že lidské ochoty prokazovat druhým milost lze i zneužívat. Když byl zapsán na tabuli v hodině, kterou s ním měla jiná vyučující, úpěnlivě ji prosil o milost, až ji uprosil. Je to potíž, kterou s sebou přináší naše snaha o mírnost. Izraelité pokoušeli Boha a spoléhali na Jeho milosrdenství potud, až se na ně rozhněval. Ačkoli jim mnohokrát odpustil, chtěl také, aby se učili žít podle Desatera. Samotná spravedlnost by byla tvrdá a studená, a samotná milost by byla měkká. Milost a spravedlnost patří k sobě. Máme – li někoho soudit, nehleďme jen na skutky a okolnosti, ale mějme na mysli i jeho dobro.
Sdílet
Autor: Míša Klímová |
Vydáno dne 03. 01. 2011 | 12372 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
| Zdroj: Cyrilometodějský kalendář