Přehrada
Kategorie: Pro inspiraci
Něco pro inspiraci - z přírody a techniky.
Zeleným údolím pomalu a líně tekla řeka. Převalovala se spokojeně ve svých březích, vyhřívala se na slunci, těšila se z teplého deště a větru, přijímala všechny dary krásy, ale nic za to nevracela. Tekla bez velkého užitku.
Přišli lidé a postavili řece do cesty překážku. Přehradu. Řeka nemohla dál, pevná zeď jí v tom bránila. Vlny zuřivě narážely do betonové přehrady, tříštily se o ni, ale dál nemohly. Voda začala stoupat a zaplnila velkou přehradní nádrž, celé široké údolí za betonovou zdí. Řeka dostala sílu. Lidé postavili pod přehradou elektrárnu, voda začala roztáčet turbíny, vyrábět elektřinu, a ta dávala světlo a teplo domovům a potřebnou energii strojům a továrnám.
Teprve překážka způsobila, že řeka dostala sílu.
U lidí je to podobné. Jen zdoláváním překážek rostou a sílí. To ví každý sportovec. Kdyby jen ležel a odpočíval, nic by ve sportu nedokázal. Čím tvrdší je trénink, tím vyšší je výkon.
A jak je to s vnitřní silou, silou duše? Hýčkaní mazánkové, rozmazlení jedinci, kteří si jen hoví v pohodě slunce a tepla, vyhřívají se v paprscích vlastních – dočasných – životních úspěchů, kterých lehce nabyli, ztroskotávají na první vážné překážce. Ocel se kalí v ohni a ková na kovadlině. Jednotlivci, třídy i celé národy, které musely projít útrapami, pronásledováním a útiskem, zesílily. Vzrostla jejich odvaha, odhodlání, nadšení, elán. Rozumní rodiče neodstraňují dětem z cesty překážky. Dobře vědí, že je to nejlepší „sportovní škola“.
Nelekejme se překážek, které se na nás hrnou nebo se nám staví do cesty. Vždyť právě jimi se stáváme cennými věřícími našeho Pána a spolehlivými činiteli Jeho vůle.
Sdílet
Autor: Míša Klímová |
Vydáno dne 16. 12. 2009 | 5268 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
| Zdroj: Cyrilometodějský kalendář