Společenství čistých srdcí

Otčenáš dospívajících

Kategorie: Duchovní život

Jak mohou při slovech modlitby přemýšlet mladí lidé.

OTČE NÁŠ, JENŽ JSI NA NEBESÍCH
Bože, často nevíme, jak Tě oslovit. V dětských modlitbičkách, které jsme odříkávali, jsme Ti říkali „Milý Bože“. Ty říkáš, abychom Tě nazývali „Otče“. Kde je otec, tam je člověk doma, otce zajímá, co děláme, otec se zavazuje, že se o nás bude starat, otce se můžeme zeptat na radu, když nevíme, jak dál. Ty jsi náš Otec.

POSVĚŤ SE JMÉNO TVÉ
Mnoho jmen je pro nás důležitých. K mnoha jménům cítíme úctu. Tvoje jméno stojí nad jmény hvězd fotbalu a pop-music. Tvoje jméno přetrvává staletí. Tvoje jméno je větší.

PŘIJĎ KRÁLOVSTVÍ TVÉ
Abychom byli upřímní, Otče, nečekáme tak moc na Tvé Království. Ale snad jsme ještě v zajetí úplně klamných představ: velký nebeský sál, zaplněný anděly a světci, kteří drží palmové ratolesti a bez přestání zpívají. Jistě chápeme, že to všechno jsou jen nedokonalé obrazy. Tvé Království je krásnější než usmíření po ledovém nepřátelství. Tvé Království je napínavější než výzkum vesmíru. Tvé Království vzruší víc než hlavní výhra. Tvé Království způsobí více radosti než splnění našich největších přání.

BUĎ VŮLE TVÁ
Je těžké takto prosit.Je to pravý opak toho, co bychom rádi: žít konečně podle své vlastní vůle, konečně trochu setřást autoritu. Koneckonců víme teď už přece sami, co je pro nás dobré a správné a co máme dělat. Ale Tvá vůle je bezpodmínečně dobrá. Vždyť jsi náš Otec. Když do něčeho zabředneme, podáš nám ruku. Proto chceme zkusit nejen říkat „Buď vůle Tvá“, ale také žít tak, aby to bylo podle Tvé vůle.

CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ DEJ NÁM DNES
Dej nám, co potřebujeme, abychom mohli žít: Chléb a čistý vzduch, ale také lidi, kteří nám rozumějí, také uznání, úspěch, radost a sílu, abychom se dokázali vypořádat s tím, když jsme zklamali. Dej nám i každému člověku dnes to, co je nezbytné.

ODPUSŤ NÁM NAŠE VINY
Odpusť nám především to, že se považujeme za tak málo vinné. (Vždyť přece nekrademe a nevraždíme. A lež – no přece…). Špatní jsou u nás skoro vždycky ti druzí. Odpusť nám, když nepozorujeme, kde jsme zanedbali své bližní, kde jsme je pomlouvali, pohrdali jimi, trápili je,… Odpusť nám také, když nebereme vážně Tebe, našeho Boha.

A NEUVEĎ NÁS V POKUŠENÍ, ALE ZBAV NÁS OD ZLÉHO
Zlo k nám většinou nepřichází v podobě hrozivého strašidla nebo ve vlčím rouchu. Vypadá všedně, snad přátelsky, snad velmi moderně. A snad říká: To přece dělají druzí taky! Nekaz druhým hru! Dej, ať poznáme, co je zlé. A ukaž nám, že být dobrý není žádná maličkost. Učiň, ať se do toho pustíme jako do dobrodružství. Zbav nás, Otče, od magnetické přitažlivosti zla.

---

Sdílet

Autor: Míša Klímová | Vydáno dne 21. 07. 2011 | 7274 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | | Zdroj: Cyrilometodějský kalendář 1991

---

Vyhledávání

Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře