Buďme jako mrtvoly - zkráceně: BJM
Kategorie: Duchovní život
Nedávno jeden kněz při kázání řekl moc pěknou a povzbudivou myšlenku. Přál nám, abychom byly jako mrtvoly. Co je na tom pěkného nebo povzbudivého?
Že vás neláká opouštět tento svět a odhodit svého bratra osla (jak říkal svému tělu sv. František z Assisi). To máme jako smrdět a rozpadat se?
Jeden člověk přišel za učitelem duchovního života. "Otče, co mám dělat, abych se přiblížil Bohu?" "Běž k mrtvole a říkej jí, jak je ošklivá, smrdí, prostě jí hodně nadávej, jak nejvíc umíš." Onen člověk šel, mrtvole nadával těmi nejdrsnějšími slovy, jaká znal, ale mrtvola se ani nepohnula. Vrátil se zpět k moudrému starci. "Tak co, co dělala mrtvola?" "Nic." "A nadával jsi jí?" "Ano, ale ona se ani nepohnula." "No dobře, tak se vrať a říkej jí, jak je krásná, jak ji máš rád." Muž odešel opět k mrtvole a nejvybranějšími slovy, která znal, jí pochleboval. Ale mrtvola opět nic. Vrátil se ke starci. "Tak co dělala mrtvola?" Ptá se opět stařec. "Otče, vůbec nic." A stařec odpověděl:
Dobře si to zapamatuj. Když ti budou druzí nadávat, pomlouvat tě, odsuzovat, buď jako mrtvola. Nedej na sobě nic znát a nepouštěj do srdce žádnou bolest ani zklamání, a když tě budou druzí chválit, jednej stejně.
Všechno dělej pro Boha a s Bohem. On vyvede na světlo v pravý čas naše úmysly i činy.
I když toto přání je pro mnohé možná těžké naplnit, můžeme se o to snažit a věřím, že nás to povede k opravdové svobodě.
Sdílet
Autor: Magdaléna Jírová |
Vydáno dne 14. 11. 2011 | 9558 přečtení
Počet komentářů: 8 |
Přidat komentář |