Společenství čistých srdcí

I když vesměs píšete nesmysly, ten druhý odstavec obsahuje určité závažné téma, ke kterému je potřeba se vyjádřit.
Je pravda, že to vypadá, jako by se katolická teologie měnila. Ve skutečnosti se však nejedná o teologii katolickou, ale o teologii pokoncilní humanistické sekty, která na katolické Církvi již delší dobu z Božího dopuštění parazituje.
Jasně, že pro někoho z vnějšku to není snadné rozeznat. Katolík to však vnímá a dokáže poměrně snadno rozlišit odkud vítr vane. Formulace současného katechismu jsou často tak mlhavé a nejednoznačné, že pro katolíka nemá vůbec cenu s ním ztrácet čas. Pokud někoho zajímá, co učí Církev, může sáhnout po skvělém katechismu Spiragově, nebo stručném a jasném Tomáškově. Mravouku lze čerpat od Reginalda Dacíka, dogmatiku od Otta a při ruce mít Denzingera. Písmo svaté Nového zákona může bez obav číst např. od Colla.
Jasné slovo v otázce manželského života může katolík čerpat z encykliky Casti connubii a překvapivě vcelku nekresleně i z Humanae Vitae Pavla VI.