Společenství čistých srdcí

Vážená paní Magdaléno,

doporučuji pročíst příslušné pasáže Katechismu katolické církve nebo Křesťanskou etiku (Peschke, 2004) a popřípadě projít tam zmíněné odkazy na dokumenty 2. vatikánského koncilu. O přirozených metodách početí, léčbě neplodnosti a odpovědnosti manželů je tam napsáno docela dost.

"je pravda, že PPR může být velkou pomocí k početí dětí. A to by znamenalo, že Bohu do Jeho plánů také zasahujeme."
Léčbou chřipky, operací slepého střeba apod. také zasahujeme do Božích plánu? Dříve na banální zdravotní komplikace lidé umírali, dneska se úspěšně vyléčí. S neplodností to může být podobné - dříve žádná možnost k početí, dneska je to možné pomocí přirozených metod (samozřejmě ne u všech případů). Pokud pomůže PPR k početí, tak z mého pohledu je to správné.

Pokud manželský pár chce dítě, resp. nemá důvod k jeho nepřijetí, tak nemám nic proti, pokud PPR manželé nepoužívají. Sice jako technicky založený človek, který má rád řád, se mi více líbí jednoznačnější rozhodnutí - pokud chceme dítě, tak se o něj snažme, pokud dítě příjmout z rozumných důvodů nechceme, tak se chovejme také odpovědně (třeba s pomocí PPR). Také je třeba mít na paměti, že i PPR není dokonalé (selhání lidského faktoru, nedokonalost měření atd.) a je třeba být připraven na přijetí třeba trochu "nečekaného" dítěte.

"PPR je metodou, u které je třeba dávat velký pozor, aby člověk nesklouzl ke hříchu."
S tím souhlasím a na to jsem upozorňoval už v předchozích příspěvcích. Je třeba si dávat pozor na sobeckost a zástupné důvody k nepřijetí dětí. Za to je třeba se modlit a hodně o tom přemýšlet.