Společenství čistých srdcí

I kněz, i psycholog jsou lidé chybující, hříšní a nedkonalí. Mohou být hloupí, zlí, unavení, popletení, nedovzdělaní, prostě jako my všichni. Rozdíl je ten, že pokud i nekompetentní kněz řekne „odpouštějí se ti hříchy“, tak to tak prostě je, protože to nemluví kněz, ale jeho prostřednictvím Kristus. To ani ten sebelepší psycholog nesvede. Mohlo by se zdát, že vzdělaný kněz a současně psycholog je ideálem. Možná ano, ale fyzické reprezentace tohoto ideálu, které jsem měl tu „čest“ poznat, nejsou ani dobrými duchovními průvodci, ani psychology. V lepším případě dopadnou jako Halík nebo Kašparů, v horším nako Anselm Grün. Každopádně nechat se duchovně vést někým, kdo je vzděláním teolog a psycholog, může snadno vést k rozbití víry i osobnosti; zvláště, pokud takový člověk má sám narušeny obě tyto mohutnosti. Dobrý zpovědník, zkušený kněz pevně zakotvený v Bohu, je i bez psychologického vzdělání zpravidla bezpečnější volbou než tituly ověnčený nešťastník, hledající pomocí psychologie a teologie především sám sebe.