Společenství čistých srdcí

Církev šíří Ježíšovo učení. Protože je však tvořena hříšnými lidmi, také v tom škobrtá, ovšem snaží se zase pozvednout a začít znovu. Nejde jí o to, vyvracet učení ostatních náboženství. Jak už jsem psala, chce s nimi žít v míru a vést dialog, hovořit o tom, v čem se lišíme. Že se ničeho nedosáhne násilím, už se poučila. Ano, ty omyly byly mnohdy tragické, ale jak jinak bys to řešil než omluvou a snahou o nápravu? Napadá mě příklad současných obyvatel černépleti v Americe- byli tam kdysi odvlečeni jako otroci. Teprve po dlouhých desetiletích někteří uznali, že tak by to být nemělo, a ještě po dalších desetiletích došlo k rovnoprávnosti. Pokud to Afroameričany zamrzí, státníci znovu vyjdou s omluvou za ty činy z minulosti, ale nemá cenu na to vzpomínat neustále a opakovaně. Čas nevrátíme. Myslím, že podobně tomu bylo a je i u církve.
Nevím nic o tom, že by Bůh někdy naznačil, že je správné upalovat čarodějnice. To je zase jeden velký lidský omyl, kdy čas nemůžeme vrátit, takže nám zbývá toho zpětně za své předky litovat a ničeho takového se již nedopouštět.
Jediná správná pravda... Proč to nazývat tak radikálně? Ježíš sám v Písmu říká: "Kdo není proti nám, je s námi."
Kdyby se v případě Adolfa Hitlera stalo, jak říkáš, muselo by jít nejen o omluvu, ale hlavně o přijetí plné zodpovědnosti za své činy, tedy i přijetí následků, které z toho pro něj plynou. Bůh by mu odpustil určitě, kdyby se probudil z tohoto poblouznění, svých činů skutečně litoval a snažil se o pokání a nápravu. Zřejmě by si dotyčný prošel delším očistcem, aby odčinil následky činů spáchaných na Zemi, ale Bůh by i takového "ztraceného syna" přijal zpět. Napadá mě krásný příklad ze současnosti - papež Jan pavel II. také odpustil muži, který se ho snažil zabít,ovšem zodpovědnosti za jeho čin ho nezbavil - musel jít před soud. V knize "Příběhy psané životem" zase najdeš příběh kněze, který dal rozhřešení umírajícímu vojákovi, který se mu vyznal z toho, že mu před několika desítkami minut zabil otce a dva bratry. Ten kněz mu odpustil, ačkoli to pro něj vůbec nebylo snadné, a prosil, aby mu odpustil také Bůh.
V žalmech je psané: "Kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu." Tento výrok nijak neodporuje tomu Ježíšovu, který zmiňuješ. I nevěřící, pokud žije podle svého nejlepšího svědomí, bude spasen.
Nikdy jsem mezi Američany nebyla, tak nevím, kolik z nich a jak moc hluboce jsou věřící. Ale i věřící jsou jen lidé a bohužel se i hříchů vůči 6.přikázání dopouští. Jestli tě to zajímá, i já jsem s tím měla co do činění- přečti si v rubrice "Svědectví" článek "Patrik a Blanka" - je to můj vlastní příběh.
I Tobě přeji hezký večer.