Společenství čistých srdcí

Hmmm...být tichý, mírný, vlídný...souhlasím, že radikál, fanatik, který snadno zavrhuje druhé asi nikoho nezevangelizuje, to samé můžeme říct o vlídnosti. Je pochopitelně důležitá, ale určité typy lidí potřebují k obrácení, k vyburcování pro život s Bohem někdy třebas i prudčí kázání s výraznou gestikulací, kde je boží slovo servírováno bez obalu, nekompromisně a s určitou jasně vyslovenou výzvou k novému začátku

Být tichý - samozřejmě jsou v životě chvíle, které ticho vyžadují a nepochybuji o tom, že v určitých situacích potom mohou být jedním ze střípků, které přispěli k obrácení, ale že by ticho samo o sobě mohlo přispět k obrácení...ticho si spíš asociuji s pasivitou a nevím, jestli je ho při evangelizaci nutno nějak zdůraznovat..vždyt Ježíš ani jeho učedníci tiší nebyli..chodili mezi normální - hříšné lidi, odloučené od Boha a dost často i mezi lidi z okraje společnosti (např. celníci byli považováni kvůli jejich kolaboraci s římskou mocí za vyvrhele národa) a tam se snažili evangelizovat a komunikovat s lidmi...a právě ticho je protikladem komunikace, bez které stejně jako bez osobního příkladu (nemluvit sprostě, nepomlouvat, neočernovat, plnit si svoje povinnosti, neopíjet se - zkrátka jde o to nebýt člověkem tohoto světa) není možné v drtivé většině příkladů evangelizovat...

ale nejsem dokonalý, takže i to, co píšu, může být nedokonalé..a navíc mám jen málo osobních zkušenosti s tím, jak evangelizovat druhé...ale myslím si, že obzvlášt v katolické církvi, je hodně "tichých" lidí, vyčkávajících kdesi v šedi na to až někdo přijde a bude sám od sebe chtít zevangelizovat. Také je fakt, že je v tomto potřeba začít od sebe a pořádně se první naučit a znát boží slovo - bibli...tam je i dost příkladů a nabádání, abychom něco takového dělali a myslím si, že pro to, aby se člověk k takové evangelizaci mezi nevěřícími nějak dostal, "dokopal", je nezbytné si ji pravidelně číst a navíc se za evangelizaci, za to, abychom byli božím nástrojem i modlit...