Společenství čistých srdcí

Děkuji za názor. V něčem máte pravdu, ale já si zase myslím, že ti kluci v příběhu nechtěli obtěžovat, že je skutečně věci kolem kostela a víry zajímaly. Určitě je zamrzelo, že se jim nejen nedostalo odpovědi na jejich dobře míněné otázky, ale ještě byli vyhozeni. Pravda, kostelník se snažil udržet pořádek, ale skutečně mohl být mírnější. Jak mohl vědět, že předešlý nepořádek v kostele mají na svědomí právě dotyční?
Setkala jsem se s tím, že když jsem se na Bílou sobotu modlila u Božího hrobu, přišlo tam dokonce pět školáků, kteří očividně do kostela běžně nechodili, šeptali, jeden druhého upozorňovali na to, co vidí, a trochu se pochichtávali. Měla jsem také možnost je vyhodit, že mě ruší, ale spíše mě napadlo, že bych jim o těch věcech mohla zkusit vyprávět. Tak jsem to zkusila, oni poslouchali, vyptávali se, a když je to přestalo bavit, odešli.
Za hodně asi může výchova. Kámen v okně v tom příběhu byla podle mě bezprostřední reakce zklamaných kluků. Nechci se jich v každém případě zastávat, s jejich obtěžováním už jsem se taky setkala, ale jsem už taková, že se snažím na všem vidět něco pozitivního.