Společenství čistých srdcí

(Čísla odpovídají odstavcům, abych to nemusel prodlužovat citacemi.)

1) Nic nikomu nepodsouvám: u členů SČS lze nejspíš předpokládat, že se mohou ocitnout v podobné situaci jako my. Může se to samozřejmě stát komukoli, ale ti, kteří sex před svatbou neodmítají, dnes asi naprostá většina populace včetně mnoha věřících (a jen o tom byla ta závorka), mají tím pádem příležitost si takových věcí povšimnout už před svatbou. Pro jistotu: tím nijak neříkám, že ta příležitost je správně. (A k poslední větě odstavce: pochopitelně ne po každém spojení, ale že se to vždy podařilo na první či max. druhou ovulaci, přesné počty toho či onoho si s prominutím opravdu nepamatuju, čárečky jsem si nedělal. :-)

2) Tak určitě. Škoda, že to např. nevěděly generace teologů, mohly se věnovat něčemu užitečnějšímu, než se složitě babrat ve věcech, které jsou přece tak jednoduché.

3) Jestli to je účelem jiných článků, tak jsem na ně možná jen neměl štěstí. Vždycky jsem si rozklikl nějaké podobné, hlavně nikdy nesměly chybět obrázky šťastné mládeže nebo nějaké přírody... Možná přeceňuju cílovou skupinu, ale přijde mi, že už i na té střední jsme měli trochu na víc. Ale třeba si to už zpětně příliš idealizuju. :-)

4) Já samozřejmě neznám původní článek, ale (soudím-li podle toho komentáře) jestli zmínky o vaginismu v někom vyvolávají hříšnou žádostivost, tak nevím, je-li opravdu problém v článku. Ostatně, čistému vše čisté, tak co teprve čistým srdcím, by si jeden myslel. V každém případě článek byl, a není. Jestli se to nazve cenzura, nebo se lekneme, že to je takové zlé slůvko, to už je jen slovíčkaření. Faktem je, že žádnou jinou nikoli jednoznačně pozitivní zkušenost jsem zde nenašel. Tak to působí dojmem, že obraz reality je zde poněkud pokřivený. Ale jistě, lze se tvářit, že obraz je zcela v pořádku, protože vše, co mu neodpovídá, můžeme jednoduše označit laskavou nálepkou patologické, což pěkně zpřehlední situaci. :-)

5) Ano, přesně o tomto přístupu mluvím: pravá láska všechno překoná, z čehož logicky plyne, že když někdo něco nepřekonal nebo s tím měl problémy, zjevně neměl tu pravou lásku. Je to jeho problém a my ostatní jsme z obliga? Nebo je lépe pracovat s realitou, zde např. že tu pravou lásku měli tak asi dva lidé v celé historii? Ostatně, proč by se měli snoubenci vůbec nějak připravovat, když pravá láska vše překoná? Že by se v jiných oblastech přece jen počítalo s tím, že na přítomnost té pravé lásky nelze tak úplně spoléhat a je vhodné být připraven i pro případ, že bude láska škobrtat?

6) Konkrétní odkazy se mi hledat nechce (zvlášť když je server stejně úmyslně ničí vkládáním mezer), ale na formulaci typu "sice nemám vztah ani žádnou zkušenost, ale rozhodl(a) jsem se pro čistou lásku" jsem zde narazil vícekrát (a samozřejmě nic proti tomu). Ale jistě, cynik může namítat, že klávesnice snese vše, takže ani z takových vyjádření nelze s jistotou usuzovat, zda a jaký měl(a) autor(ka) sexuální prožitek. :-)