Společenství čistých srdcí

Jo, taky jsem je měl rád. Byl jsem mladej a blbej. Nedocházelo mi, že na mši svaté je nejdůležitější aby byla katolická, tedy přijatelná pro všechny katolíky všech věkových skupin a všech věků. Jasně že kázání může být zaměřeno na určitou věkovou skupinu nebo stav, ale upravovat samotnou mši svatou podle vkusu mládeže je zavrženíhodné. Mše svatá má i vést a vychovávat. Co bude z dítěte, kterému rodiče budou až do dospělosti říkat "Ty ši činanej chlapeček, budliky budliky"? Blábolící idiot. Stejně tak i mládežnická mše svatá pojatá jako spolčo bude jako spolčo vnímána a zanikne její charakter spasitelné oběti - ten bude subjektivně vnímán jako nutné zlo. Takový mládežník, když se pak dostane mimo okruh svých známých ze spolča - třeba se přestěhuje za studiem či za prací, pak ztratí motivaci na mši svatou chodit, protože "už to není takové jak to bylo u nás". Je zajímavé, že po staletí se mládeži nikdo tímto politováníhodným způsobem nepodbízel - a přesto z ní Církvi vyrostlo mnoho velikých světců a kostely i ve všední dny praskaly ve švech. Kde jsou však ti bývalí mládežníci dnes? Není to třeba tak, že když se Nejsvětější Oběť "oslazuje" spolčem a kytarami, aby na ni mladí vůbec chodili, tak se v nich pěstuje duchovní lenost, která pak následně vede k odpadu?