Stavitel mostů
Kategorie: Duchovní život
Nebízíme zajímavý příběh k zamyšlení...
Byl jednou jeden otec a syn. Žili společně ve shodě a spokojenosti na venkovském statku. Pomáhali si a dělili se o práci, o úrodu, o starosti i radosti.
Jednoho dne se pohádali a od té chvíle byla veškerá pohoda a spokojenost ta tam. Hádka se změnila v zášť a nenávist a propast mezi nimi rostla.
Vztekle na sebe křičeli, ale pak už jen chodili kolem sebe, přehlíželi se a došlo to tak daleko, že spolu nepromluvili ani slovo. Každý si postavil svůj vlastní dům, přestěhovali se a pak už se jeden druhému jen nemilosrdně vyhýbali.
Jednou zaklepal na dveře synova domu pocestný. Hledal práci.Syn se zamyslel a dostal nápad: "Něco bych pro tebe přece jen měl. Tam na druhé straně potoka stojí dům mého otce. Před časem mi škaredě ublížil. Chci mu dokázat, že se bez něj obejdu! Vzadu za pozemkem stojí staré stavení. Když ho rozebereš, bude z něj hromada kamení. Z nich postav kolem mého obydlí zeď- tak vysokou, abych svého otce už ani nezahlédl."
"Rozumím, " odpověděl muž a dal se do práce. Syn mohl odjet spokojeně na cestu, a když se za nějaký čas vrátil byla práce dokončená.
To bylo překpavení! Něco takového opravdu nečekal. Místo vysoké zdi stál u jeho domu krásný kamenný most. Vedl od dveří jeho domu ke dveřím domu jeho otce.
A to už z nich vycházel otec, přeběhl most a svého syna vítal s otevřenou náručí. "To byl skvělý nápad! Postavit most tam, kde jsme se rozešli! Jsem na tebe hrdý, prosím, odpusťme si!" Zatímco otec a syn slavili usmíření, uklidil si pocestný své nářadí a chtěl nenápadně odejít. "Zůstaň přece u nás!" nabízeli mu oba. "Máme pro tebe dost práce!"
Muž však odpověděl: "Rád bych u vás zůstal. Ale musím ještě postavit mnoho dalších mostů jinde."
Zdroj: Duha- Barevný život s vírou, č. 12, 2015/2016, str. 16-17
Sdílet
Autor: Anička Balintová |
Vydáno dne 13. 07. 2018 | 1417 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |