Společenství čistých srdcí

Postřeh z lidových misií

Kategorie: Svědectví

Přišlo nám do redakce časopisu Milujte se!

S velkou vděčností bych chtěla poděkovat otci Markovi za jeho "nasměrování". Při misijní zpovědi mi řekl, že jsem na nejlepší cestě k Bohu a jako pokání (za tu v e l k o u nečistotu na duši) mi uložil jenom modlitbu "Otče náš", ale měla jsem se modlit tak, aby se radovalo celé nebe. Za tak úžasnou a obrovskou naději, kterou mi tenkrát dal, mu (bohužel) až dnes s velkou pokorou moc děkuji. Prosím vyřiďte mu to.
A teď ten "postřeh". Moc jsem si přála miminko, ale manžel o tom nechtěl ani slyšet (měli jsme už 2 děti a on se cítil trošku starý). Přiznám se, že když jsem chodila do práce, tak mě to tak nepřišlo, ale po rozpadu firmy (v r. 2003), kde jsem pracovala - to už mne začalo mateřství nějak více zajímat (zůstala jsem navíc nezaměstnaná). Manžela však nikoliv. Ale když byly LM (v r. 2004), ačkoliv manžel do kostela nechodí a ani se nemodlí (zkrátka křesťan, ale ne moc praktikující - já jsem však ráda, že dětem ani mně nijak nebrání ve víře) - tenkrát sám od sebe se rozhodl, že zplodíme dítko. Nádherné ukončení misií (přiznávám, že jsem o LM o dítko prosila), ale Boží plán byl jiný. Já jsem tenkrát počítala s tím, že jsem na 99% těhotná. Nebyla.
Tento nejkrásnější a nejvzácnější dáreček nám Bůh daroval k mým 40. narozeninám (leden 2006) přesně den před tímto výročím jsem zjistila dle PPR STM své těhotenství. Dnes má Terezka již 2,5 roku a musím říct, že oba jsme nesmírně rádi, že máme tři děti, svého rodičovství si více užíváme a určitě i vážíme. Tatínek je teď mnohem klidnější než u prvních dvou dětí ( 21. a 17. let) a dokonce i v noci k malé vstává - to bych nečekala. Díky Bohu za všechno.



Jsem taky velmi vděčná za témata o lidské sexualitě, myslím, že tady je ještě velký prostor. Sama jsem absolvovala instruktorský kurz PPR STM v Brně u MUDr. Ludmily Lázničkové. Nevyměnila bych tuto metodu za žádný "spolehlivý prostředek" už proto, že tato metoda nás nesmírně sbližuje a dává nám radost z toho, že se můžeme na sebe těšit. Vždyť co může být krásnějšího, než toužit po svém milovaném pořád stejně jako před 22 lety? My jsme po 18letém manželství přivedli na svět dítě, zatímco někteří naši kamarádi se rozvádějí. Je to smutné, ale je to realita. Oni neví, jak moc si tímto ubližují. Láska přece musí přinášet i oběti a na to mnozí zapomínají. Já mám někde hluboko ve svém nitro zapsán manželský slib a když přijdou ty "horší časy" pak si vzpomenu na jednoho z misionářů p. L. Kincla - pamatujte - ve všem dobrém i z l é m. Pak "sklopím uši" a čekám až se zase vyčasí. A tak se v manželství pořád učím něčemu novému - obrušuju se. No diamant ze mě nikdy nebude, ale pěkně vybroušené sklíčko, tak o to se alespoň pokouším.

---

Sdílet

Autor: Verunka | Vydáno dne 21. 04. 2009 | 7163 přečtení
Počet komentářů: 2 | Přidat komentář |

---

Vyhledávání

Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře