Ze života pro život
Kategorie: Svědectví
Nabízíme jeden ze skutečných příběhů skutečných lidí, který byl otištěný v časopise Milujte se!...a je i sepsán v brožurce Ze života pro život...
Když naše dcery trochu povyrostly (Aničce bylo 9 let, Monice 8 a Magdě 5), začali jsme prosit Pána Boha, aby nám dal ještě jedno děťátko. Po pěti měsících čekání, kdy nic neukazovalo na to, že by byla naše prosba splněna, jsem šla k lékaři. Ukázalo se, že příčinou mých obtíží může být dost velká cysta, asi pět krát šest centimetrů. Začalo léčení. Jenomže ani farmakologická ani hormonální léčba neměly výsledek, a tak zbylo jediné řešení – operace. Když už byl dán termín zákroku a vše bylo připraveno, ukázalo se, že jsem v jiném stavu. Přestože nás lékař seznámil s velkým rizikem tohoto těhotenství, naše radost neměla hranic. Zcela jsme důvěřovali Pánu Bohu a svěřili jsme péči o naše děťátko Nejsvětější Matce.
Jezdili jsme s manželem na časté kontroly a ze začátku bylo všechno v pořádku. Ale při další kontrole – pamatuji si, že to byl pátek – mě lékař dlouho vyšetřoval, a pak mi oznámil, že mám takzvané mrtvé těhotenství. To byl pro nás opravdový šok. Pro jistotu jsme měli přijet ještě jednou po víkendu na druhé vyšetření. Bohužel, i tentokrát byla diagnóza stejná.
Lékař řekl, že bude nejlepší, když hned zůstanu v nemocnici, aby se odstranil mrtvý plod“, protože je to nebezpečné pro celý můj organismus. Nevím proč, zřejmě to způsobil Bůh, jsem se lékaře zeptala, jak nejdéle s tím mohu čekat. Odpověděl, že nejvýš do pátku. Tehdy jsem řekla, že v takovém případě přijdu v pátek, a jako ve snu jsem vyšla z ordinace. Těch několik dní jsme s mužem prožili opravdové rekolekce. Hluboce jsme se modlili, „povídali jsme si“ s naším dítětem a celou tu dobu jsme je ujišťovali o své lásce k němu. Upokojeni vírou a modlitbou jsme znovu plně začali důvěřovat Pánu Bohu a řekli jsme, že ať je Jeho vůle jakákoli, zcela se jí podřídíme.
Konečně nadešel pátek. Ráno mě na oddělení položili na postel, oblékli mi „andělíčka“ a nařídili čekat na lékařskou vizitu. Když lékař přišel, poprosila jsem ho, aby mi udělal ještě jeden ultrazvuk. A pak jsem na monitoru uviděla, jak mi moje dítě kynulo ručkama a usmívalo se na mě! Jak velká byla moje radost, když jsem se na ně tak dívala a hlasitě jsem plakala radostí a strnulý lékař na to koukal a znovu a znovu opakoval: „To není možné, to je zázrak!“
Přes komplikovaný průběh mého těhotenství (gestóza a v jednu chvíli nízký tep plodu) přišel můj synáček Matouš na svět zdravý – měsíc před termínem – císařským řezem (při té příležitosti mi odstranili tu cystu).
Dnes je Matoušovi šest let a správně se vyvíjí stejně jako jeho vrstevníci. Je to naše radost, láska, ale především zázrak, jímž se Pán Bůh tak hmatatelně dotkl naší rodiny. Chvála Pánu!
Markéta
Autor: Anička Balintová |
Vydáno dne 02. 02. 2017 | 1694 přečtení
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.