Společenství čistých srdcí

Sv. Dominik - lumen ecclesiae

Kategorie: Zajímavé

Mnišky dominikánky (a nejen ony, také kongregační sestry a otcové dominikáni) denně po kompletáři zpívají latinský zpěv "O lumen" k oslavě zakladatele řádu, sv. Dominika. Když jsem se více zamýšlela nad slovy této skladby, našla jsem nejen její překlad, ale i krásný výklad a svědectví o sv. Dominikovi od jeho současníků.

Domingo de Guzman (nám známý spíše jako sv. Dominik), zakladatel Řádu kazatelů (dominikánů), se narodil kolem roku 1170 a zemřel 6. srpna 1221.

Byl středně veliký a měl jemné údy. Jeho tvář byla trochu narůžovělá, vlasy a vousy měl plavé. Měl krásné oči. Z jeho čela a z jeho očí vycházela záře, která naplňovala každého úctou a sympatií. Byl radostný a přístupný, jestliže ho nevzrušil soucit s bídou člověka. Jeho ruce byly dlouhé a jemně utvářené, jeho hlas byl silný, krásný a libozvučný. Nebyl plešatý. Věnec vlasů jeho tonzury byl úplný. Tu a tam jím prokvétaly šedivé vlasy.
(Cecilia: Miracula)

Dominikův charakter vykreslují následující citace z raných pramenů. Jsou seskupeny pod hlavičkami, které jsou převzaty z antifony O lumen zpívané ke cti sv. Dominika.







O lumen ecclesiæ - Světlo církve

Sv. Dominik, první otec Řádu kazatelů, pocházel ze Španělska, z města zvaného Caleruega, z diecéze Osma. Před jeho narozením měla jeho matka sen, ve kterém viděla malého psa, jak vyskakuje z jejího lůna a drží v tlamě zapálenou pochodeň; což znamenalo, že svým ohněm zapálí celý svět. Tento sen ukazoval, jakým člověkem Dominik bude: výjimečným kazatelem, který znovu roznítí plamenným slovem svého kázání lásku, která v lidech chladla a zažene vlky pryč od stáda svým včasným štěkotem, a vyburcuje k bdělosti ctností ty, kteří usnuli ve svých hříších. Rovněž jedné ženě, která ho zvedala od křtitelnice, se zdálo, že Dominik má na svém čele hvězdu, která naplní celý svět svým světlem.
(Jean de Mailly)

Dominik, kazatel Pánovy chvály, byl "nádhernou vůní Krista" na poli církve a nikoli bezdůvodně. Byl znamenitou fialkou pokory, měl bělost lilie panenství a trpělivost květu, jako růže na jaře. Šlapal hrozen radostného kázání do kalichu svého Krále. Byl vskutku truhlicí koření a uchránil si neporušený balzám dobré pověsti a čistotu svědomí.
(Bartoloměj z Trentu)







Doctor veritatis - Učitel pravdy

Ve svých listech a slovech povzbuzoval bratry, aby sami studovali Nový a Starý Zákon víc než jakoukoliv jinou četbu. Vždy s sebou nosil evangelium sv. Marka a Pavlovy listy a četl je tak často, až je znal nazpaměť.
(Jan ze Španělska)

Když byl ještě student, prodal své knihy a nasytil chudé během hladomoru. Řekl: "Odmítám studovat z mrtvých kůží, zatímco lidé umírají hladem." Podle jeho příkladu se zachovali stejným způsobem i ostatní muži, kteří měli velkou autoritu.
(Štěpán ze Španělska)

Když cestoval, říkával společníkům, aby šli napřed: "Nechejte mne přemýšlet o Spasiteli." Ať už byl kdekoliv, vždy mluvil buď o Bohu nebo s Bohem a povzbuzoval bratry, aby dělali to samé a vložil to do své Řehole.
(Pavel z Benátek)







Rosa patientiæ - Růže trpělivosti

Nikdo ho neviděl rozhněvaného, rozrušeného nebo utrápeného při námaze na cestách, ale byl trpělivý a šťastný ve všech protivenstvích.
(Pavel z Benátek)

Byl trpělivý a šťastný ve všech zkouškách. Když měl nouzi nebo bratři nedostatek jídla či oblečení, vždy vypadal šťastně.
(Štěpán ze Španělska)

Když s ním špatně zacházeli na místě, kde pobýval, ať už se to týkalo jídla, pití, noclehu nebo čehokoliv jiného, nikdy jsem neviděl, že by si stěžoval, naopak vždy prokazoval mimořádnou trpělivost.
(William z Montferratu)

Kacíři se mu posmívali, podezírali ho, plivali na něho, házeli po něm bláto a jinou špínu. Jeden toho pak litoval, a proto o něm doznal, že na Dominika hodil špínu a na záda mu připevnil slámu, aby ho zesměšnil. Jako by to vše ještě nestačilo, umlouvali se na toho spravedlivého, dělali mu nástrahy, aby ho usmrtili. Ale voják Kristův si z toho ve své ušlechtilé víře nic nedělal a řekl lidem, kteří mu usilovali o život: "Nejsem hoden mučednictví, ještě jsem si nezasloužil takovou smrt." Když jednou přecházel kolem místa, kde tušil, že se skrývají a čekají na něho, nejen šel vpřed, úplně beze strachu, ale vesele si zpíval.
(Petr Ferrandi)







Ebur castitatis - Slonovina čistoty

Když se na něj díváte, řekli byste, že byl mladý a starý zároveň; pro svůj mladý věk by mohl být nazván dítětem, ale zralost jeho způsobu života a vyrovnanost jeho charakteru více naznačovaly stáří. Odvrhnul lákadla zhýralého světa, aby mohl žít v nevinnosti. Do konce života si uchránil slávu panictví, nedotčeného pro Pána, který miluje čistotu.
(Jordán)

Právě v Boloni, když se blížil konec jeho pozemského putování, začal být Mistr Dominik vážně nemocný. Povolal si dvanáct nejvnímavějších bratří ke svému lůžku a vybízel je, aby byli vroucími a pěstovali řeholní život Řádu a zachovali si cestu svatosti. Nabádal je, aby se vyhýbali společnosti pochybných žen. "Podívejte se na mne", řekl: "Boží milosrdenství mne uchovalo v neporušenosti těla. Avšak musím vyznat, že hovory s mladými ženami se více dotýkaly mého srdce, než když jsem mluvil se starými.
(Jordán)

Zpovídal se ve své smrtelné nemoci. Šlo o zpověď celoživotní. Bylo přítomno mnoho kněží i jiných bratří a vše slyšeli. Proto jsem přesvědčen, že se nikdy nedopustil smrtelného hříchu a zůstal vždy čistý. Potom mi ještě tiše řekl: "Zhřešil jsem, protože jsem mluvil veřejně před bratřími o své čistotě. To jsem neměl dělat."
(Ventura)







Aquam sapientiæ propinasti gratis - Voda moudrosti zdarma daná

Ať už byl nemocen, nebo zdráv, vždy jsem ho viděl, jak pozoruhodně a přísně zachovává řeholní pravidla. Své bratry dispenzoval, ne však sebe. Dokonce i když byl nemocný, zachovával důsledně řádový půst.

Byl šťastný, milý, trpělivý, veselý, soucitný, byl těšitelem bratří. Když viděl, že se některý z bratří nějakým způsobem provinil, přešel to a dělal, že to nevidí. Později, naprosto klidný, oslovil ho konejšivými slovy a řekl mu: "Bratře udělal jsi chybu; čiň pokání. Takovým způsobem ukládal pokání a náhradu škodu. Jeho slova byla pokorná, když mluvil k viníkům.
(Rudolf z Faenzy)

Sám byl velice šetrný v jídle a pití, nikdy si nic nevzal sám, jen pokud mu to bylo nabídnuto a sám striktně zachovával řeholi, třebaže druhé od ní dispenzoval.
(Jan ze Španělska)

Mistr Dominik byl pokorný muž, mírný, trpělivý, laskavý, tichý, klidný, skromný a velmi rozvážný ve všem, co říkal nebo dělal. Byl věrným utěšitelem lidí a zejména svých bratří. Byl výjimečným nadšencem pro zachovávání observance, byl velkým milovníkem chudoby jak v jídle, tak v oblékání bratří svého řádu. Milovníkem chudoby pokud šlo o domy, kostely a ve zdobení církevních rouch. Plně zachovával řeholní pravidla v chóru, v refektáři - kdekoliv. Byl vášnivý v modlitbě a v kázání a protože toužil po spáse duší, nabádal naléhavě své bratry, aby byli také takovými.
(Amizo z Milána)

Jestliže ho od toho nezdrželo něco důležitého, měl každý den ke svým bratřím kázání nebo promluvu. Přitom mnoho plakal a rozplakal i posluchače. Byl horlivým zastáncem Řehole; musel-li řešit přestupky bratří, byla jeho slova tak milá, že bratři vytrvali v předepasných pokáních s krajní trpělivostí a dychtivostí. Vytrvale se účastnil Božského Oficia a měl ve zvyku trávit noc na modlitbách; často při nich plakal.
(Ventura)







Praedicator gratiæ - Kazatel milosti

Vždy zachovával mlčení v čase zakládání Řádu, vyhýbal se zbytečným slovům a mluvil vždy s Bohem nebo o Bohu.
(Viliam z Monferratu)

Nikdy jsem ho neslyšel říci jedinou špatnost nebo zbytečné slovo. Když kázal, byla jeho slova tak dojímavá, že on i jeho posluchači plakali s lítostí. Ať už byl doma nebo na cestě, vždy mluvil o Bohu nebo jiných užitečných tématech a sám naléhal na ostatní, aby také tak činili.
(Štěpán ze Španělska)

Když cestoval nebo byl doma, chtěl vždy mluvit o Bohu nebo spáse duší. Nikdy jsem z jeho úst neslyšel prázdné nebo škodlivé slovo nebo cokoliv hanlivého. Byl vroucím ve svých kázáních a často měl ve zvyku během kázání plakat, čímž rozplakal také posluchače.
(Rudolf z Faenzy)

Zanechal bratrům dědictví ne pozemských peněz, ale nebeské milosti. Jeho poslední vůlí bylo, aby měli lásku, aby si uchovali pokoru a zachovávali dobrovolnou chudobu.
(Jean de Mailly)







Nos iunge beatis - Spoj nás blažeností

Byl tak plný lásky a soucitu, že chtěl sám sebe prodat do otroctví, aby mohl obrátit muže, který se stal bludařem pro svou chudobu. Tím samým způsobem, ve své vlastní zemi, chtěl při jedné příležitosti nabídnout sám sebe k prodeji, aby mohl zachránit bratra jedné ženy, který byl zajat pohany.

Když požehnaný otec Dominik rozeslal bratry, poslal Pera Selhana do Limoges. On se však vymlouval na nevědomost a nedostatek knih, majíce jen několik stránek homilií sv. Řehoře. Ale Dominik řekl: "Jdi můj synu a jdi v důvěře. Budu tě přinášet před Boha dvakrát každý den. Nepochybuj, získáš mnoho pro Boha a přineseš mnohé ovoce." Později měl tento bratr ve zvyku říkat svým přátelům, že kdykoliv se potom cítil sklíčený v konventu nebo venku, dovolával se Dominika a připomínal mu jeho slib a pak se vždy všechno obrátilo k dobrému.
(Štěpán Salagnac/Bernard Gui)

Během poslední nemoci bratra Dominika, při níž zemřel, byli bratři shromážděni kolem něj a plakali. Bratr Dominik řekl: "Neplačte, neboť vám budu mnohem užitečnější tam, kam odcházím, než jsem byl zde." Jeden z bratří se ho zeptal: "Otče, kde máme pohřbít tvé tělo?" Odpověděl: "Pod nohama mých bratří." Když bratři doporučovali modlitbou jeho duši Bohu, myslím, že jsem ještě slyšel slova: "Přijďte, svatí Boží a Pánovi andělé, přijměte jeho duši a doveďte ji před tvář Nejvyššího". Pak vydechl naposledy. Když se smrt již blížila, řekl ještě svým bratřím: "Připravte se!" Oni šli, a zatímco doporučovali jeho duši Bohu, on pozdvihl ruce k nebi a odevzdal svého ducha.
(Rudolf)

---

Sdílet

Autor: Míša Klímová | Vydáno dne 17. 11. 2010 | 5203 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | | Zdroj: http://www.op.cz/?id=91

---

Vyhledávání

Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře