Společenství čistých srdcí

Reakce na článek pana psychologa Hučína v KT

Kategorie: Diskuze

Mnohé členy (a nejen je) pobouřil článek v Katolickém týdeníku, který se týkal SČS. Následující článek je reakcí na něj, poslanou panu Macháňovi, vedoucímu domácímu zpravodajství a PR v Katolickém týdeníku.
Pan redaktor se ozval, jeho reakce je přiložena zde: Výměna názorů s redaktorem KT. Download...





Pro někoho může být posilou společenství, ale jsou lidé, kteří jsou např. introverty a sdílení ve společenství pro ně není tou pravou cestou. Co nebo kdo může být oporou jim?

A zase se vás zeptám – posilou k čemu? Aby potlačovali svou sexualitu, své sexuální prožívání? Ale o to by nám snad nemělo jít. Abyste mi dobře rozuměl – nesnažím se v žádném případě prosazovat, aby si každý dělal, co se mu zachce, aby mladí lidé zacházeli se svou sexualitou nezodpovědně. V žádném případě! Ale jde mi o to, aby mladý člověk opravdu rozvíjel to, jaký je – včetně toho, že je sexuální bytost. A k tomu potřebuje, aby měl po boku někoho, komu může důvěřovat a kdo jeho důvěry nezneužije k nějaké ideologické manipulaci, ale bude mu naslouchat a pomůže mu rozvíjet to, co v něm je.

Chápu správně, že katolická církev je ideologií, ze které vychází Společenství čistých srdcí? A že jde o manipulaci?

Vidíte nějaká úskalí slibu, který skládají členové SČS?

Takový typ slibu vnímám jako snahu vytvořit nějaký ideál, což ale vždy nakonec vede k tomu, že ti, kteří se ho snaží za každou cenu naplnit, končí ve tvrdosti a necitlivosti k sobě, k druhým, v pocitech selhání, viny. Nemusím ani říkat, že nic z toho mladého člověka nerozvíjí. Mladí lidé jsou otevření ideálům a dospělí by toho neměli zneužívat. Ne nadarmo se říká, že čím vznešenější ideál, tím krvavější ve svém prosazování.

Každý katolík má povinnost zachovávat přikázání a toto je jedno z nich (jeden z ideálů), které se v současné době hrubě porušuje a jeho porušování má velmi negativní dopad na celou společnost (neschopnost navázat trvalé vztahy, neschopnost bezpodmínečné lásky vůči vlastním dětem i lidem okolo nás, neschopnost oběti, trvalého vztahu,…), proto se členové tohoto hnutí snaží na toto přikázání více upozornit. Jak může pan Hučín tvrdit, že lidé, kteří se snaží žít podle Božích přikázání, jsou tvrdí a necitliví k sobě, k druhým,… Pocit viny je snad na místě, pokud udělá člověk něco špatně. Kvůli tomu Kristus přišel – zachránit ty, co jsou slabí a otevřít všem nebe. To nám říká i katolická církev.

Nemůže případné nedodržení podobného slibu mladého člověka ještě víc zatížit? Vedle následků svého selhání řeší pak navíc ještě problém, že neobstál v daném slibu. Jinými slovy: K řádovým slibům má člověk dozrát a nemají mu být berličkou či ochranou před okolním světem. Neplatí to i zde?

Souhlasím s vámi, že k podobným slibům by měl být člověk zralý, protože něco slíbit znamená převzít za to zodpovědnost. Musím ale vědět, za co zodpovědnost přebírám, a to ho mladý člověk, který svoji sexualitu teprve poznává, při nejlepší vůli není schopen.

Náš slib není na úrovni řeholního. Přesto má váhu a mladí lidé jej mohou slíbit ve věku 15ti let, kdy jsou státem považováni za odpovědné za svůj život. Věřím, že slib dávají ti, kteří jsou již zralí. Rozpoznávají dobro a zlo. Ve chvíli kdy je toho člověk schopen, může jít ke sv. Přijímání. Je to ve věku asi 7let. Nemyslím, že je třeba mladé tak podceňovat.

Jak má mladý člověk vlastně budovat zdravý vztah ke své sexualitě?

Poctivě a otevřeně, dialogicky. Znamená to se svojí sexualitou navázat kontakt – naučit se ji vnímat, poznat ji (to znamená třeba i získat dost informací), naučit se jí prožívat jako něco, co člověka především obohacuje, ne ohrožuje. A v tom mu daleko víc než nějaké sliby pomůže možnost otevřené komunikace.

Sexualita obohacuje manželský vztah, ne toho, kdo je svobodný. V době silné sexuální manipulace je třeba umět zavírat oči, jdu –li kolem stánku s pornografií, na benzinkách a ne je ještě více otevírat. Nebo chce snad pan psycholog říci, že je třeba se na takový hnus dívat, zkoumat své tělo, „co to se mnou udělá“ a mluvit o tom s druhými? Neříká nám katolická církev, abychom zachovávali zdrženlivost a že sex patří do manželství? Jak je tedy potom možné zkoumat svoji sexualitu a k čemu?

A může mu v tom církev nějak pomoci?

Samozřejmě, ale nejdřív se musí sama přestat sexuality bát. Oficiálně se sice v církvi proklamuje, že je sexualita darem od Boha, ale ve skutečnosti v církvi taková atmosféra kolem sexuality rozhodně nepanuje. Sexualita je stále chápána jako něco ohrožujícího, a to je velká škoda.

To, že někteří kněží nejsou ochotni připravovat na svátost manželstvím, je smutné, ale všichni nejsou takoví. Obecně bych neřekla, že sexualita v církvi je chápána jako problém, ale jako dar, minimálně pro členy SČS a jistě nejen pro ně, jen musí být správně načasována (do manželství). SČS se snaží pomoci, aby takto byl sex chápán a tím se uzdravila společnost ze sobeckosti, neschopnosti opravdové lásky, neschopnosti navazovat pevné vztahy,… Sexualita je ohrožující, nemá-li správné místo a je-li sobecká. Má-li ho, je to posvátný dar. Ale o to, aby se stal posvátným darem je třeba bojovat. Osobně věřím, že díky modlitbě (kterou se modlí členové SČS) za všechny členy jsem dostala výborného manžela. Nikdo z nás neměl žádné sexuální zkušenosti a přesto z manželského spojení cítíme opravdu něco nadzemského, co nás spojuje a dává touhu darovat děti.



Své reakce na článek uveřejněný v KT je vhodné posílat na tuto adresu. Stačí krátce napsat jak vnímáte SČS a co říkáte na článek uveřejněný v periodiku, který se hlásí ke katolické víře.

sekretariat@katyd.cz

Sdílet

Související články:
Duchařská balada (08.08.2015)
Boj anebo pohlazení (23.05.2013)
Zkušenosti z tanečních (16.01.2013)
Život takový, jaký by měl být... (02.01.2013)
Zatěžkávací zkouška na silnici (22.10.2012)
I tímto chci říci: "Miluji Tě!" (16.10.2012)
Sex ano, ale až v manželství (29.03.2012)
Ukončen soudní proces proti Svatému stolci za údajné krytí sexuálních deliktů (14.02.2012)
Vánoční světlo (04.01.2012)
Sen malé Celenie (24.12.2011)
Roráty (12.12.2011)
Co je hřích? (05.12.2011)
Dětská modlitbička (04.11.2011)
Koš se smrkovými šiškami (26.10.2011)
Drogy a společnost - mějme čas pro děti! (14.10.2011)
Šůty (2) (10.10.2011)
Šůty (1) (07.10.2011)
Tajemství písma (29.09.2011)
Lékařova žena (16.09.2011)
Ze života sv. Františka z Assisi (12.09.2011)
Na kafe se Svědkyní Jehovovou (06.09.2011)
Když je zamilovanost v troskách (05.09.2011)
Malá recenze na život (01.09.2011)
Hraběnka Kathleen (30.08.2011)
Ne přísný kněz, ale milosrdný Bůh (18.08.2011)
Drogy a společnost - a co rodina? (17.08.2011)
Nekolorovaná rodina (12.08.2011)
Svíčky pro Marii (04.08.2011)
Tetovač (16.07.2011)
Ruce (09.07.2011)
Svatoplukovy pruty aneb jak jsem na štítarské faře věšela prádlo (09.07.2011)
Pokušení otce Valentina (2) (28.06.2011)
Pokušení otce Valentina (1) (20.06.2011)
Mami, mohu si půjčit od tebe 50 korun? (16.06.2011)
Díkůvzdání (20.05.2011)
Konec jedné domácnosti (20.05.2011)
Zamyšlení (01.05.2011)
Nejlépe opravená kulturní památka JMK v roce 2010 - podpořte, prosím, opravené vranovské varhany (03.03.2011)
Vidět srdcem (17.02.2011)
Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (5) (20.01.2011)

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1]

Autor: Magdaléna Jírová | Vydáno dne 12. 04. 2010 | 6370 přečtení
Počet komentářů: 39 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře