Společenství čistých srdcí

"Korálky, nebezpečná věc, to, o co se opírají dominikáni..." zkrátka růženec

Kategorie: Články

Ze života o růženci.





Když tak pročítám různé články k tomuto aktuálnímu říjnovému tématu, vynořují se mi vlastní zážitky. Růženec pro mě znamená mnoho - ať už myslím "ten předmět z navlečených kuliček s křížkem", nebo modlitbu samotnou.
Svůj první růženec jsem dostala jako malá školačka - babička přivezla z Lurd mně i mojí sestře krásný růžový. Tenkrát mi ta modlitba ale příliš "nevoněla" - snad jako všem dětem mi připadala příliš dlouhá a nudná. Bez velkého nadšení jsem se tu a tam s babičkou pomodlila nějaký ten desátek, když mě k tomu vyzvala. Nechuť se postupně zmenšovala, když jsem se účastnila různých poutí. Začala jsem nosit růžencový prstýnek, který jsem svírala, když mi bylo těžko nebo když jsem pociťovala vděčnost. A mnohokrát jsem dostala růženec jako dárek (naposledy při terciářské obláčce) - dřevěný, korálkový, klokočový, takže jsem jich už pár rozdala.
Zásadní zlom, co se modlitby růžence u mne týká, nastal v maturitním ročníku gymnázia. Lépe řečeno ve "svatém týdnu". Ačkoli mě učitelé "cepovali" a já sama byla zvyklá poctivě dřít, bylo mi jasné, že sama to "nedám". A tak každý den po obědě jsem si ve svém pokojíčku lehla na postel na záda, zavřela oči, pomodlila se růženec a pak teprve pokračovala v učení - jednak jsem takto všechny své snahy, myšlenky a obavy odevzdala a jednak jsem si i odpočinula (Jeden z mých přátel na to sice reagoval slovy, že by to u něj dopadlo stylem "byl večer a bylo jitro, den druhý", ale já při růženci nikdy neusnula.) Ale kupodivu ani po maturitě (úspěšné!) jsem s tím nepřestala. Zdálo se mi, že by tomu dni něco chybělo. Snažila jsem se o tajemstvích růžence rozjímat, k čemuž mi hodně pomohla kniha "Růženec Panny Marie", kterou jsem od babičky dostala jako dárek k osmnáctým narozeninám. Oblíbila jsem si zejména růženec Světla.
Dva pěkné zážitky s růžencem mám ze světového setkání mládeže v Kolíně nad Rýnem. Každý poutník na začátku dostal balíček, který mimo jiné obsahoval i dřevěný růženec. Když ho jedna z mých kamarádek jednou vzala do ruky, P.Vladimír Šagi Záleský ze Žďáru řekl: "Pozor, to je nebezpečná věc!" Když jsme se pobaveně ptali proč, dostalo se nám odpovědi, že nás při modlitbě Pán Bůh může vzít za slovo. Ano, je to pravda.
A pak na Marienfeldu v neděli ráno: Hned po probuzení jsem se pomodlila slavný růženec, jak jsem byla zvyklá. Pak krásná mše svatá se Svatým otcem, následně chvatné balení a přesun na nádraží. Jenže jaký přesun! Stísněna v mnohatisícovém, jen pomalu se pohybujícím davu, jsem se začala modlit bolestný růženec - nebylo mi tam zrovna příjemně. Postupně kolem mě začalo být volněji. Došla jsem se skupinkou přátel k nádraží. Na brzký odjezd to však vůbec nevypadalo. Davy nedočkavých poutníků nádraží zcela zablokovaly. Co teď? Atmosféra se stávala velmi napjatou - odjedeme z Kolína ještě dnes? Raději jsem "spolkla" všechna slova, která se mi drala na jazyk, abych své přátele ještě více nepodráždila, a začala se modlit růženec Světla - kéž Bůh vnese trochu světla do tohoto zmatku! A stalo se! Rozhodli jsme se popojít do sousední obce a nastoupit do vlaku tam. Povedlo se! A než vlak dojel, na nástupišti jsem se samou radostí pomodlila ještě růženec radostný. I zde pro mě tato modlitba byla oporou v těžkých chvílích i vyjádřením vděčnosti.
Teď už si den bez modlitby růžence (nebo aspoň bez nějakého toho desátku, pokud povinnosti víc nedovolují) nedovedu představit. Tak to stojí i ve Stanovách dominikánských terciářů, mezi které patřím. My to máme ale trochu jednodušší než mniši a mnišky Kazatelského řádu, kteří nosí růženec patnáctidesátkový - jak se jednou zmínil otec Cyril, občas se do rozjímání tak zabere, že pak neví, kolikátý desátek se vlastně modlí. Mnohdy vytáhnu z kapsy růženec, když jdu do práce, nebo i na nějakém výletě (je to praktičtější než počítat Zdrávasy na prstech), takže občas slyším: "Mami, co to má ta paní za korálky?" nebo: "O to se dominikáni opírají?" Ale ať už jsou poznámky zvídavé nebo ironické, nevadí, na růženec nedám dopustit.




Sdílet

Související články:
1% na přežití (25.03.2020)
Stanovisko KTF UK, TF JU a CMTF UP k eutanazii (03.12.2019)
Můžeš růst (14.11.2016)
O zpovědích (25.02.2014)
Zpytování svědomí metodou tří otázek (06.02.2014)
Varování před léčiteli (09.07.2013)
Kurz PPR v Olomouci 21.2.2013 (08.02.2013)
A nemrač se! (04.07.2012)
Proč jde ďábel proti čistotě (12.06.2012)
Zkouška svatosti (10.06.2012)
Nástroj v Božích rukou (14.05.2012)
Kytička fialek (11.04.2012)
A proč ne? (19.03.2012)
Prosba i pozvánka pro (nejen) členy SČS (20.02.2012)
Oběžník Hnutí Pro Život o antikoncepci (16.02.2012)
Zlatá pravidla (06.01.2012)
Obrátit sebe (15.12.2011)
Když dva dělají totéž, není to totéž - platí to snad i u rozchodů? (09.11.2011)
Klimatizace (07.10.2011)
Miluj svého nejvzdálenějšího (01.10.2011)
Petra (09.09.2011)
Důvěrně s Ježíšem... (13.08.2011)
Zakázaná oblast (28.07.2011)
Stopy (15.07.2011)
Bažina (30.06.2011)
Boží Láska je silnější než smrt! (13.06.2011)
Jeho způsob odpovědi (08.06.2011)
Alkohol – co mi dal a vzal (22.05.2011)
Jeden osamělý život... (22.05.2011)
Krása (14.05.2011)
Člověk z Golgoty (19.04.2011)
"Vezmi svůj kříž a následuj mě!" (13.04.2011)
Ježíš (11.04.2011)
Klenot (04.04.2011)
Berme lidi tak, jak jsou (29.03.2011)
Rehabilitace naděje (22.03.2011)
Dvanáct rad, jak vychovat z dítěte zločince (26.02.2011)
O naději (17.02.2011)
Proč se bojíte? (12.02.2011)
Novomanželé (31.01.2011)
Dobré a zlé: Jaká jsou měřítka? (29.01.2011)
Voda (26.01.2011)
Na cestě (22.01.2011)
Dodržka (05.01.2011)
Zrcadlení (05.12.2010)
Anděl odvahy (21.11.2010)
Bůh varuje (18.11.2010)
Čas a trpělivost (31.10.2010)
Jak dobrý musí být můj život? (30.10.2010)
Bůh mne miluje (05.09.2010)
Narozeniny (04.08.2010)
Moudrý muž (04.08.2010)
Byl to padělek (16.07.2010)
Není to konec všeho (12.07.2010)
Chlast - slast aneb Příběh hlubší, než si myslíte (29.06.2010)
Vlaštovka (13.06.2010)
Kolik je v Římě oken? (09.06.2010)
Dříve než se zamiluješ do muslima (06.06.2010)
Bůh přebývá v čistém a pokorném srdci (04.06.2010)
... a taky za mě! (26.05.2010)
My jsme Bible (26.05.2010)
Macocha (20.05.2010)
Partnerský rozchod (19.05.2010)
Falešná pokora (18.05.2010)
Přátelství (24.04.2010)
Jaro v Getsemanech (26.03.2010)
Matka a dítě (23.02.2010)
O svatbě v kostele v tisku napsali... (16.02.2010)
Zdánlivé maličkosti (11.02.2010)
Čtyři manželky (05.02.2010)
Útěcha (04.02.2010)
Dám ti tři silné zbraně (01.02.2010)
Jak jsem volala hasiče (30.01.2010)
Píseň o Amazonce (28.01.2010)
Lásce (25.01.2010)
Vykopej kořen hořkosti (18.01.2010)
Využít každou vteřinu (16.01.2010)
Desatero pro soužití se starými lidmi (19.12.2009)
Přehrada (16.12.2009)
Učení (14.12.2009)
Pár vteřin (13.12.2009)
Být křesťanem ve všedním životě (30.08.2009)
Z dívčího památníčku (30.08.2009)
Pěší pouť z Prahy do Jeníkova 2009 (29.01.2009)
Osmé číslo časopisu Milujte se! (28.01.2009)
K ujasnění (16.01.2009)
Sedmé číslo časopisu Milujte se! (01.12.2008)
O lásce k nepřátelům (11.11.2008)
Posvěcení okamžiku (30.11.-0001)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Autor: Míša Klímová | Vydáno dne 20. 10. 2011 | 6189 přečtení
Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře