Společenství čistých srdcí

Nedělní slovo

Kategorie: Pro inspiraci

květina, zdroj: www.pixabay.com, CC0 Public Domain V rámci naší rubriky Nedělní slovo, přestavíme postupně další brožurku, tentokrát s názvem Láska pod lupou...





13. LÁSKA POD LUPOU - IV

Co je pravá láska?

Po čtvrté si bereme lásku pod lupu. Rozlišili jsme nejprve kamarádství a přátelství. Pak jsme odlišili předstupně: Zájem, zalíbení, zamilovanost. Odmítli jsme volnou lásku proto, že to není vůbec láska, ale čiré sobectví. Včera jsme si dokázali, že manželství není hrobem lásky, ale prostorem k jejímu rozvinutí. Dnes si tedy položme otázku: Co je pravá láska? Chceme-li tomu porozumět, musíme znovu začít rozlišovat. Manželská láska má tři složky, a kdo si je plete nebo kdo je staví proti sobě, místo aby je skládal v jeden celek, ten neporozumí a upadne do těžkostí. Každý živý člověk má složku tělesnou, duševní a duchovní. Živý organismus, kterému se říká manželská láska, má také trojí složku: tělesnou – říká se jí sexus, sexuální; složku duševní – té se říká eros, erotická; a konečně složku duchovní – řecky se nazývá agapé. Nejprve o složce tělesné, sexuální, pohlavní.

Jako všechny tělesné funkce, není ani tato zaměřena jen na jednu osobu, ale na vše, co ji vzrušuje, podobně jako se nám začnou sbíhat sliny, když vidíme, že se vymačkává citrón, bez ohledu na to, zda ten citrón patří mně nebo sousedovi. Není to určitá osoba, která tu vzrušuje, ale neosobní pud – sexappeal. A cílem není také ten druhý, ale sebeuspokojení. Sexus je v podstatě egoistický. Tím však nechci sexus snižovat. Je to stejně důležitý, Bohem daný a chtěný pud v člověku, jako chuť k jídlu a potřeba dýchání. Je však – jako každý pud – slepý a hluchý, musí být ovládán a držen v řádu. Když se neovládá, může být škodlivý stejně, jako kdyby se někdo nezřízeně poddával mlsné chuti a přecpával se jídlem. Ta druhá, duševní složka lásky, eros, erotika, zaměřuje se naproti tomu k duši partnera. Vzrušení tu nevyvolává neosobní pohlavnost, ale to, jak se určitá žena usmívá, dojímá tón jejího hlasu, gesto ruky, držení hlavy, krok. Obdobou tohoto šarmu a graciéznosti ženy je u muže rytířská dvornost, gentlemanství, mužnost, síla. Erotika nesměřuje k pouhému sebeukojení, ale k službě, darování se druhému, k sjednocení, sblížení. Erotika je více altruistická, ale je to altruismus ve dvou, jakési sobectví v páru: my dva si stačíme. Eros vede k tomu, čemu se říká hra lásky, umění lásky a co někteří mrzutí lidé zavrhují jako zbytečné, protože samoúčelné. Ale každé umění, každé umělecké dílo je také často samoúčelné, neslouží žádné praktické potřebě, je to hra, radost z krásy. A smyslem pro hru, krásu, erotiku se člověk liší od zvířete. K lidské lásce patří víc než zvířecí vážnost, s jakou pes hryže kost a býk pečuje o potomstvo. Erotika je Boží dar člověku a člověk ji má rozvíjet jako vpravdě lidské umění. Kolik erosu je třeba v Bibli – v Šalomounově Velepísni. K bídě naší doby však také patří, že lidé, hlavně muži, tuto složku lidské lásky většinou neznají a zaměňují ji, i v řeči, běžně se sexuálností.

Proč je to tak? Sex je vrozený pud, erotika se musí vychovávat, rozvíjet, pěstovat, jako každé umění. A rozvíjí se teprve tam, kde je ovládán sex. Proto se mnoho mužů projevuje v manželství jako sexuální siláci, ale erotičtí idioti. Způsobí tím, že si jen znechutí takové ženy, které jsou založeny spíš eroticky než sexuálně, a těch je většina. Je to podobně jako s elektřinou: síla elektrického potenciálu je podmíněna dobrou izolací vedení. Je-li izolace špatná, dojde k výboji a potenciál klesne na nulu. Mnozí si myslí, že požadavek ovládání pohlavního pudu – sexu – je jen nahodilý, svévolný náboženský předpis. Toto přirovnání s elektřinou může pomoci pochopit, že tomu tak není, že je to nutnost k rozvinutí plné a hluboké lásky muže a ženy. K prožití hlubokého zážitku lásky je potřebí nejen vzrušení pudu, ale i vysoké napětí něhy, erotiky, umění hry lásky. A to nelze bez patřičné sebevlády, bez ukáznění – ne potlačení! – pohlavního pudu. Řekli jsme si, že láska má ještě třetí, duchovní stránku, kterou nazýváme řeckým slovem agapé, protože nám v češtině přesný výraz pro to chybí. Přibližný název je – přátelství. Těžiště sexu – pohlavnosti, spočívá v JÁ. Těžiště erotu je v MY DVA. Těžiště agapé leží za párem – je v ON. Spočívá v pocitu zodpovědnosti a péče ne o sebe, ne o nás dva, ale o NI – o NĚHO v zodpovědnosti před Bohem.

Agapé je zdrojem té podivuhodné, neochvějné věrnosti, která dokáže stát pevně při tom druhém i v době krize, když zhloupne a začne vyvádět, být nevěrný, zlý, protivný. Agapé miluje toho druhého, protože je tu, ne proto, jaký je. Kdosi vyjádřil rozdíl mezi erosem a agapé takto: Mám tě rád, a proto si tě vezmu za ženu. To je láska erotická. Agapé: Vzal jsem si tě za ženu, a proto tě mám rád. To už pak má muž ženu rád nejen pro její půvab, žena muže nejen pro jeho inteligenci. Agapé není tak těsně vázána na rozdíl pohlaví. Svatý Pavel to říká slovy: "To už pak nejsou jako muž nebo žena, ale všichni jsou jedno v Kristu Ježíši." Agapé je nosná síla přátelství.

A zase si musíme zdůraznit, že tu nestavíme nějaký žebříček nižších a vyšších forem lásky. Nechceme tvrdit, že přátelství je něco zbožnějšího než sexuální a erotický vztah! Naopak: všech tří složek v rovnováze je stejně třeba k té velkolepé věci, která se nazývá manželskou láskou. Manželé se stanou, jde-li vše dobře, nejlepšími přáteli, ale zlé je, když jen přáteli. A zlé je také, když jejich vztah spočívá a je udržován jen sexem, jen erotikou. Dobré manželství je vpravdě něco velkolepého, něco nadlidského. Je to víc než pohlaví, víc než erotika, víc než agapé – přátelství. Celek je vždy víc než součet jednotlivých dílů. Manželství není jen splynutí duší, není jen splynutí těl. Jeho účelem není jen plození a zachování lidstva, jeho účelem je i ono samo. Je to splynutí dvou bytostí, dvou existencí v jednu, splynutí jejich minulosti i budoucnosti v jedno jsoucno před Bohem. Když se muž a žena rozhodnou, že prožijí svůj život společně, a dají to veřejným úkonem sňatku najevo, pak manželství vzniká. Ale v okamžiku vzniku je jako novorozeně, slaboučké a nevyvinuté. Potřebuje léta k dospění a vývoji. Denně však vyrůstá a stává se stále více tím, co zamýšlel Bůh. Manželská láska vyrůstá ze slunných dnů ve chvílích něhy i ve starostech o denní věci. Vyrůstá, když spolu stojí nad prvním dítětem, když dítě dělá první kroky z náručí matčina do rukou otcových. Vyrůstá ze společné starosti nad nemocí dítěte. Někdy na sebe manželé tvrdě narazí. Nemohou pochopit, nemohou uznat, nedovedou ustoupit, padnou tvrdá slova. Ale oba cítí, jak je jim oběma z toho zle, a zase se najdou a stydí se za tvrdé lebky. Manželská láska vyrůstá ze společných zážitků, ze společné minulosti. Ale nejen z minulosti, i jejich budoucnost je společná: spolu plánují, spolu se těší, spolu nesou nejistotu, co přinese zítřek.

Rozumíš už, proč manželství je nerozlučné? Copak lze rozdělit společnou minulost a společnou přítomnost rozdělením budoucnosti? Roztrhnout tak srostlé životy lze jen za cenu zmrzačení obou. Z obou zbudou jen lidská torsa. Teprve muž a žena dohromady jsou celým člověkem, celým obrazem Božím. A jejich láska zobrazuje, zviditelňuje lásku Boží. Ježíš se často nazýval ženichem. Tak činí manželská láska skutečnou a věrohodnou lásku Boží. Proto pamatuj: Od tvé lásky a věrnosti v manželství závisí, jaký obraz o lásce a věrnosti Boží je schopen si učinit tvůj partner

Manželská láska má význam v čase i ve věčnosti. Je-li tomu tak, proč kněží zůstávají celibátní? Kdybychom zůstávali svobodní, celibátní, pro pohrdání manželstvím, bylo by to gesto ubohé a k ničemu. Oběť je jen tehdy veliká, když se dobrovolně vzdáme věci veliké, které si ceníme. Tak jako manželství je riskantní pokus, je riskantním a velkým pokusem i naše dobrovolné bezženství. Vzdáváme se největší z věcí lidských v naději za dosažení věci nadlidské: darování se v lásce všem. Pojďme tedy společně prosit Boha, dárce pravé lásky, abychom jí měli všichni dostatek. Vy v manželství i my v kněžství.

vztah, zdroj: www.pixabay.com, CC0 Public Domain





Sdílet

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

Autor: Anička Balintová | Vydáno dne 03. 09. 2017 | 67 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře