Společenství čistých srdcí

Nedělní slovo

Kategorie: Pro inspiraci

květina, zdroj: www.pixabay.com, CC0 Public Domain V rámci naší rubriky Nedělní slovo, přestavíme postupně další brožurku, tentokrát s názvem Láska pod lupou...





5. PŘÍPRAVA.NA MANŽELSTVÍ ZAČÍNÁ UŽ V DĚTSTVÍ


Taková to byla velká láska. Tak velká, že ani dostudovat nemohl dřív, než se brali. Rodiče nevěsty se uskrovnili, dali jim půl bytu. Za půl roku byl zpět u maminky. "On tam nemohl vydržet, on tam neměl žádnou péči," vysvětlovala známým jeho maminka a zas mu jako dřív dělala horlivě posluhovačku: i šňůrky v botách povytáhla, botičky večer vyčistila a ráno u kamen vyhřála, jen do nich šupnout a zavázat. S obědem na něj denně čekala, večeři mu servírovala, až na ni dostal chuť - zpravidla jindy, než jedli ostatní. A považte, nic z toho mu v rodině manželky nedělali, on tam byl chudáček jako prodaný, jako u cizích. Když nešel v čas večeře jíst, nikdo mu nic neohřál, až dostal chuť na jídlo. A tak musel opustit ženu pro – jak si myslel – nedostatek povinné péče. A maminka, místo aby ho smetákem hnala, kam patří – za svou ženou a velkou láskou – ho přijala domů zpět jako mučedníčka.

Jiný případ uvádí soudce. Přijde muž a stěžuje si: manželka mi v domácnosti s ničím nepomůže. Přijde z práce, řekne, že je unavena, a jde si lehnout. Večer pak sedí u televize nebo hraje u sousedů karty. A když já uklidím a všechno udělám, ani si toho nevšimne, ani slovem to neocení. Říká, že doma také nic nedělala. Tatínek prý jí říkal: Jen se pěkně uč a pak si odpočiň, nadřeš se v životě ještě dost. A tak doma na nic nesáhla a zvykla si na to. Tatínek se jí nemístnou pečlivostí postaral o těžkosti v manželství. To se chválila jedna maminka při řeči o dětech, které doma nic nepomohou: Tohle u nás chvála Bohu tak není. Naše děcka nám pomohou, když mají čas, a dcerka, když ji to někdy chytne, udělá sama úklid, radost se podívat.

Musel jsem jí říci: Vidíš – a i tak je to špatné. Jestli děti pomáhají, jen když mají náladu, jinak ne, pak v nich nevznikne návyk, samozřejmé povědomí, že domácí práce mají dělat každodenně a pravidelně. Všichni společně. Až se tvá dcera vdá, čeká ji domácí práce každodenně, ať se jí chce nebo nechce. A kolik je mužů, jejichž ženy jdou do práce na celou směnu jako chlapi, ale manželé se přesto chovají doma tak, jak to bývalo, když ženy měly jen domácnost – považují dál úklid, nákup, děti, prádlo a vše ostatní doma za ženskou záležitost. A ještě čekají, že žena bude obsluhovat i je – uklízet po nich ze stolu, čistit po nich holící strojek a chystat jim žížaly, když jdou na ryby. Řekneš si: Když se to tak některé ženě líbí a dělá mu to – jejich věc. Jenže není to jen jejich věc. Děti jsou učenlivé, a kde to tak je, naučí se to považovat za normální stav: vše doma dělá maminka, babička. Domácí práce se jim nestanou samozřejmostí, ale protivnou záležitostí, když občas musí pomoci. O maléry, až se ožení a vdají, mají ty děti nemoudrostí rodičů už předem postaráno.

Milá maminko, která máš na sporťáčku tříletého chlapečka: mysli na to, že v něm už roste něčí manžel. Uč jej proto odmala pořádku, ohledu na ostatní. Netrp mu, aby tyranizoval celou rodinu. Nauč jej, aby své věci sám po sobě uklízel. Hleď, aby to nebyl jedináček, tím bys mu ztížila zbavit se sobectví. Dovol mu odmala, aby ti pomáhal hlídat, ošetřovat a vychovávat mladšího sourozence. Ať má své práce, které denně sám a bez připomínání dělá. Dcerka ať si odmala své drobnosti sama vypere, ať s tebou vaří. Přišla za mnou nedávno děvenka – školačka: "Nebudu moci chodit do náboženství, nemám čas." Ve škole vznikl kroužek vaření, ona se tam přihlásila a je to právě v době náboženství. Ptám se, zdali její maminka nevaří nebo vařit neumí. "Vaří maminka a umí to." – "A ty jí nepomáháš?" – "Nepomáhám, maminka nechce, abych se jí do toho pletla." Milé maminky, jako jste své děti naučily chodit, mluvit, tak je musíte naučit i uvařit a udělat zcela samozřejmě, co je doma potřeba.

A vy, tatínkové, jak vaše svědomí, tak i občanský zákon vám říká, že jakmile jde tvá žena do zaměstnání jako ty, přestávají existovat ženské domácí práce. Stejně v zaměstnání, stejně doma. Vše, co je k dělání, je na vás všech společně a se samozřejmostí. Ženám zůstane zpravidla kormidlo – přehled, co je potřeba nakoupit, uklidit, donést, spravit, snad i rozdělení úkolů, ale na vykonání se podílejí všichni, kdo jsou doma. Není otroků a pašů – všichni jsme si rovni, bratří. Tak dáte dětem průpravu do jejich dospělosti, do jejich manželství. Jejich partneři to jednou ocení a poděkují vám za ni – dobře jste mi ho vychovali. Staří mívali pro výchovu dětí normu, která dodnes nezastarala: vychovávejte děcko tak náročně, jako by z něho měl být kněz. Pěstujte v něm odmala takové vlastnosti, které má dobrý kněz mít. Bude-li z něho kněz, bude to dobrý kněz, nebude-li z něho kněz, bude výborný manžel.

Pak přijde doba dospívání, kdy rodiče nic nesvedou s přísností a málo s radou, kdy se z jejich ratolesti stane přísný kritik rodičů i učitelů, společnosti, celého světa. Kéž dokážete jeho kritičnost a nesmlouvavost obrátit správným směrem: na sebe sama. Když už nesnáší výchovu rodičů, ať se o to usilovněji začne vychovávat sám. Je dobře, když jim někdo v přátelském rozhovoru dokáže vysvětlit, že než boxer vstoupí do ringu, něco se nabuší do tréninkového pytle, než vyjede cyklista na Závod míru, něco se našlape na tréninkových válcích. Že teď je mu maminka a sestra tréninkovým předmětem, na kterém se má zaučovat v chování ke své budoucí ženě. Jemu samému to nedojde: maminka má často divné názory, sestra je protiva. Ale ta, kterou si vybere, bude přece bezva děvče, ve všem ideální, v názorech i chování. Jenže po světě se nevznášejí ideály, ale sestry jiných mládenců a do jedné z nich se zamiluješ. A bude mít také někdy názory, které se ti budou zdát divné, "ženské", jak ty říkáš, bude také někdy protivná ažaž. Jestli sis navykl řešit to s rodiči a sourozenci hádáním, hubačením, mračením, po zlém – budeš to tak dělat za měsíc po svatbě manželce také. A ta nebude tak trpělivá jako maminka, ta si to nenechá líbit a bude po manželském ráji. Chovej se proto, mladý bratře, už teď k ženám doma a v práci tak, jak si představuješ, že se budeš chovat k ženě. Cvič se v klidu, trpělivosti, aby se ti to stalo návykem, osobní vlastností. Je ti teď šestnáct, jí možná čtrnáct, ale Bůh už ví, která bude ta tvá. Můžeš se už teď za ni modlit. Aby i ona čestně zápolila o sebekázeň, cvičila se v sebezapírání a obětavosti pro druhé, pěstovala si vědomě, tak jako ty, pevnou vůli k dobrému. Tak, jako se pracně připravuješ na budoucí povolání a získáváš potřebné vědění i zručnost, abys byl odborníkem ve svém oboru, stejně tolik úsilí musíš věnovat i pěstování své osobnosti, charakteru.

Najdi si kněze, který ti rozumí, požádej ho o duchovní vedení. Bez mistra se nikdo sám nevyučí řemeslu, bez vedení profesorů nevystuduje. Bez duchovního vůdce se také sotva staneš opravdovou osobností, ženou, mužem zralým k manželství a rodičovství. A že k pojmu osobnosti patří i dospělé vědění o Bohu, nahrazení dětských a zastaralých náboženských představ rozumným pohledem a vlastním názorem, také netřeba zdůrazňovat. Máš-li pochybnosti, nedůvěru, to je v pořádku, to se trhají jen tvé dětské představy, ty by ti stejně pro život nestačily. Přemýšlením, četbou, rozhovory s knězem, námitkami a nacházením řešení, tak vyroste tvůj osobní světový názor, který bude tím pevnější a tím hlubší, čím pracnější bylo prokousávání pochybnostmi.

Spojme se teď v modlitbě:
– za rodiče malých dětí, aby vedli děti odmala k samostatnosti, k práci a k nesobecké pomoci v domácnosti;
– a za mládež naší farnosti, aby trénovala jak zdravé tělo, tak i zdravého ducha – pevnou vůli, sebevládu, obětavost;
– a také aby se potýkala s pochybnostmi až k dosažení osobní, hluboce přesvědčené víry.

Rodina, zdroj: www.pixabay.com, Licence: CC0 Public Domain /







Sdílet

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Autor: Anička Balintová | Vydáno dne 09. 07. 2017 | 1765 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře