Společenství čistých srdcí

Míšina cesta do ČL

Kategorie: Svědectví

Na vstup do SČS jsem čekala delší dobu. Nebylo mi ještě 15, ale dočkala jsem se.





Někdo by si řekl jaká cesta, prostě půjdu na mši, kde se vstupuje a je to, ale já to tak neměla.
Pán si mě musel k tomu tak nějak vychovat.
Před dvěma lety v prosinci u nás byla duchovní obnova, kde se mělo vstupovat do ČL, ale mě nebylo 15 let...Jedno z toho co sem chci napsat je, jak jsem to vnímala před dvěma lety, po obnově jsem si to napsala...

31.12.2007 Nejdřív jsem do ČL chtěla vstoupit, protože to bylo pěkné a šlo tam skoro celé spolčo. Na zpovědi jsem však o tom mluvila se svým zpovědníkem a dohodli jsme se, že ne, když mi není těch 15 a že touha může dozrát. No tak jsem myslela, že jsem to přijala, blížila se mše svatá a já byla v kostele, začalo mi to být líto ( mám pocit, že jsem se tenkrát litovala), jeden kamarád a kamarádka, co tam byli se mnou mi to pomáhali zvládnout.


Přijetí nových členů ve Vranově nad Dyjí (pouze ilustrační foto)


Brečela jsem, chtěla jsem tam vstoupit, ze začátku mše sv. jsem to zvládla, ale ve chvíli, kdy jsem viděla, jak kamarádi přistupují k oltáři a říkají svá jména, brečela jsem v celém průběhu obřadu, možná až do konce mše. Po mši svaté jsem to opět nezvládla, kamarád tam chtěl zůstat, ale musel se jít jako nový člen zapsat. Přitom jsem si vzpomněla jak jsem byla na jedné akci, kde jsem jako jediná nemohla ke Svatému přijímání ( nebyla jsem ještě pokřtěná) , říkala jsem si, to není možné, že bych takovou zkoušku měla už podruhé. Tak jsem to Pánu odevdala ( teda aspoň jsem si to myslela), a těšila až mi bude těch 15, což bylo za dva měsíce od té obnovy. Po narozeninách jsem se opět ptala zpovědníka a nedopadlo to, po roce od obnovy jsem si říkala, že určítě na další obnově něco bude a strašně jsem tam chtěla, ale vstup tam nebyl, otec nechtěl ochudit farnost o něco takového. Dnes vím, že otec viděl nejspíš dál, než já, protože já jsem tam chtěla stylem ,,já chci " a neřekla jsem Pane buď vůle tvá, upřímně. Jsem moc ráda, že otec během toho roku neřekl , že bych tedy mohla, protože jsem za ten rok a čtvrt si uvědomila, kolikrát jsem se kvůli tomu litovala, nebyla jsem připravená, ale nechtěla jsem to vidět, potřebovala jsem k tomu dozrát a k tomu mi Pán skrze otce pomohl, díky Bohu za to...



A teď po roce a čvrt...
Šla jsem na obnovu pro biřmovance, která by potřebovala samostatný článek, aby se dala popsat, jak moc byla požehnaná. Až tam jsem se dozvěděla, že na konci obnovy při mši svaté bude vstup, řekl nám to otec, který vedl obnovu (a ten, který mi pomáhal dozrát). Málem jsem nevěřila, že by to po takové době najednou šlo... Byli jsme tři (dvě dívky a jeden kluk), co chtěli vstoupit. Na mši svatou jsme přišli dřív a vyzkoušeli si prstýnky a domluvili se, jak tedy bude obřad vypadat. Po kázání měl být obřad. Když otec kazál, kamarád řekl: "Už se to blíží" a kamarádka, že je nervózní a já jsem nevnímala nic, ale po chvíli otec začal mluvit o čistotě a o tom, že tam chceme vstoupit. Najednou jsem i já pocítila nervozitu. Nastal obřad, otec se nás zaptal, jestli souhlasíme s tím vším a každý samostatně do mikrofonu řekl ano.
Potom Honza přečetl slib a všichni ( co jsme vstupovali) jsme řekli ,,K TOMU MI DOPOMÁHEJ BŮH. AMEN. Otec nám každému dal na ruku prsten se slovy,,přijmi prsten", musím říct, že se mi ruka třásla, když mi jej nasazoval( možná zimou..:)



A bylo to, najednou jsme patřili mezi lidi, kteří chtějí jít proti produ světa+... Když se modlilo při mši svaté Otče náš, my tři jsme se drželi za ruce a popřáli si vřele pokoj...byl to krásný okamžik...

Děkuji Bože, že jsi mi k tomu pomohl dozrát, že jsem ti mohla říct ANO.

Sdílet

Související články:
Děkovat i za to "málo" (10.09.2014)
Žárlivost je jako rakovina, co ničí vztahy (11.06.2014)
Kdo má žízeň... (10.05.2013)
Domácí násilí v křesťanských rodinách - svědectví z praxe (05.04.2013)
Čistá láska není břemeno, ale poklad (20.02.2013)
Kdo chce jít za mnou... (13.07.2012)
Nejsme Bohu lhostejní (03.05.2012)
Benedikt v mém životě (01.05.2012)
Vstoupila jsem do SČS (Společenství čistých srdcí) (23.03.2012)
Jak je v nebi a pekle aneb o čem někdy hovořím s kolegy v lékárně (16.01.2012)
O všem spolu hovořit! (11.01.2012)
Sex v naší rodině nebyl tabu (11.01.2012)
Láska je shovívavá (08.12.2011)
Zranění ze vztahů nejsou vždycky stejná, ale Bůh uzdravuje všechny (01.12.2011)
První den se stříbrným prstýnkem (26.11.2011)
Dostala jsem ještě víc (07.11.2011)
Až dovršíš lidskou pouť, předstoupíš před Boží soud... (07.11.2011)
Požehnaná nemoc? (06.11.2011)
I takto může Bůh promlouvat (25.10.2011)
Postřeh ze života (15.09.2011)
Francouzská bojová pilotka obětovala svůj život. (18.07.2011)
Drama se štastným koncem aneb Jak sv. Cyril a Metoděj zachovali Velehrad víry (04.07.2011)
Láska, která dává (28.06.2011)
Jak vybrat tu správnou životní cestu? (20.06.2011)
Sv. Felicita se přimluvila (29.05.2011)
Beseda o Společenství čistých srdcí v Odrách (05.05.2011)
Není věřit jako věřit…Nevěřící Tomáš…Ztracená Víra…20 let života…Víra je dar!…My testimony (25.04.2011)
Sama jsem prodělala potrat. (13.04.2011)
Patrik a Blanka (05.12.2010)
Šok z malého šoku (30.11.2010)
"Kolik sestřiček máš?" (16.11.2010)
Až po okraj (01.11.2010)
I Pán Ježíš prožíval samotu (17.10.2010)
Ježek (15.10.2010)
Díky za ně, Pane. (01.10.2010)
Jdi na Hradiště! (15.09.2010)
Adaptační kurs pro mladé apoštoly (13.09.2010)
Zkřísnutá (28.07.2010)
Tři odpovědi Josepha kardinála Ratzingera (současného papeže Benedikta XVI. (22.07.2010)
Kdyby... (07.07.2010)
Má Bůh právo? (29.06.2010)
Potkala jsem muže z plátna (20.05.2010)
Můžu ke sv. Přijímání? (15.05.2010)
Vzpomínka na křtinskou pouť (24.04.2010)
Jak jsme jeli jeníkovskou škodovkou zvanou "Koudelníkův syn" na Pochod pro život do Prahy (07.04.2010)
Fotbal s Biblí (23.02.2010)
Radost nedělního odpoledne (18.02.2010)
Tehdy a dnes (25.01.2010)
Srdíčka ve sněhu (22.01.2010)
Poprask v autobuse (31.12.2009)
Budu to ukazovat svým dětem (07.12.2009)
„Kdyby byl Bůh, jak by se na to mohl dívat?“ (23.11.2009)
Až nás časem uvidí tlačit kočárek... (07.11.2009)
Když bolí duše... (03.11.2009)
Aby všichni jedno byli (29.09.2009)
Smysl života (27.09.2009)
Prosila jsem o nohy a dal mi křídla... (19.09.2009)
Pláč (12.09.2009)
Místo zrání (31.07.2009)
Návštěva u babičky a Ježíšův dar (12.07.2009)
Byly jsme vychované ve víře, ale Boha jsme odsunuly. (22.05.2009)
Postřeh z lidových misií (21.04.2009)
Plody lidových misií (15.04.2009)
Snad jste se Mu vysmívali (06.04.2009)
Sestři, vy jste věřící? (30.03.2009)
O kráse (26.03.2009)
Zážitky z klinické smrti (24.02.2009)
Zázraky se dějí - i velké (18.02.2009)
Když matka obětuje svou bolest pro dítě (zpráva o jednom porodu) (09.02.2009)
Nezabila jsem, ale stačilo málo (06.02.2009)
Byla jsem v pekle (19.01.2009)
O věčných Vánocích (04.01.2009)
Drogy mu málem zničily život, ale zasáhl Bůh (29.12.2008)
Měsíc po svatbě. (24.12.2008)
Soudek medu, kapka jedu, v tomhle s váma nepojedu. (03.11.2008)
O celibátu, Božím humoru - a prázdném místě vedle mne. (18.09.2008)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Autor: Máňa | Vydáno dne 02. 04. 2009 | 5523 přečtení
Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: http://misa93.signaly.cz/0903/moje-cesta-do-cl


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře