Společenství čistých srdcí

Maria, naše dobrá Matko !

Kategorie: Svědectví

lilie, zdroj: www.pixabay.com, Licence: CC0 Public Domain / "Maria, do Tvé ochrany svěřuji naše děti. Provázej je na všech jejich cestách, buď jim přímluvkyní u svého Syna, buď jim Maminkou, když je moje oči nevidí. Ty je ochraňuj, veď, skryj je pod svůj mateřský plášť!"





Toto byla a je moje denní modlitba za naše děti, které nám Bůh svěřil. K ní jsem už nespočetněkrát přidala dík za jejich ochranu. Bylo to také před jedním prvním květnem. Začínal měsíc Královny máje. Byla neděle. Na louce už kvetly pomněnky, bílé řeřichy, stromy se zelenaly, ptáci už též oznamovali, že je jaro. Šla jsem se projít. Přes všechnu tu krásu kolem, přes vděčnost Tvůrci, který nás tolik každý rok obdarovává, jsem měla v srdci tíseň.

Některé děti už byly ve světě za svými povinnostmi, nejmladší odjel na motorce. Tíseň mě neopustila, ani když jsem se vrátila domů. Navečer nám přijeli říct, že náš syn havaroval a leží v nemocnici. Hned jsme za ním s manželem jeli. Cestou jsme se modlili růženec. Nevěděli jsme, k čemu přijedeme. Když jsem uviděla syna na nemocničním lůžku, celého zkrvaveného, v bezvědomí a jak se zmítá bolestí, vyvstal mi v mysli obraz. Obraz ze života Matky, které jsem denně svěřovala svoje děti, té nejlepší Matky, jejíž Syn trpěl nevinně, byl zkrvácený, zbičovaný, vysílený ne svojí vinou, nevinný. A říkala jsem si: "Teď, Maria, Ty naše dobrá Matko, vím, jak Ti asi bylo, ale mnohem hůř než mně, když On Ježíš, za dobro, které pro všechny vykonal, před Tvýma očima umíral."

Nevěděli jsme, jak to s naším synem dopadne, byl v kritickém stavu. Když jsem za ním přijela za několik dnů, kdy už mohl mluvit, řekl mi: "Mami, víš proč jsem se nezabil? Já jsem totiž vrazil do zdi kostela." Toto si myslel on, protože kostel byl poslední, co zaregistroval, než na něj dolehl mikrospánek.

Díky Bohu, Matce Marii a obětavosti a pečlivosti lékařů a sestřiček, se syn uzdravil bez následků. Stále jsem cítila v srdci, že chci jít poděkovat do toho kostela, kolem kterého jel. Trvalo to dva roky, než jsme se tam vypravili. Zjistili jsme si, kdy mívají mši svatou a jeli jsme poděkovat. V blízkém okolí tohoto kostela je poutní kostelík Panny Marie. Chtěli jsme též tam poděkovat Bohu, kostelík byl však zamčený. Půjčili nám ale klíč, abychom mohli dovnitř. Jaké bylo naše překvapení! Uprostřed oltáře obraz Panny Marie a po stranách sochy svatých Petra a Pavla. Zde jsme se ujistili, že Maria, svatí apoštolové a Anděl strážný vyprosili našemu synovi záchranu před náhlou a nenadálou smrtí.

Když jsme z kostelíka odcházeli, setkali jsme se s paní, která nám vyprávěla o historii tohoto poutního místa: Před lety, kdy se ještě vozívalo obilí do mlýna k semletí, jel cestou v údolí rolník s obilím do mlýna. Na voze měl s sebou svoje slepé dítě. To náhle vykřiklo, že vidí světlo, že vidí paní, jak stojí na tamtom pařezu. Ostatní nic neviděli a pasáček, který pásl na louce krávy a slyšel to, švihl bičem přes ten pařez. Dítě zakřičelo, že paní má na tváři bolest. Také na původní soše, kterou nechal dobrý lid z vděčnosti Panně Marii udělat, měla Panna Maria přes obličej jizvu. V kapličce, kde je socha umístěna, vytéká pramen dobré vody.

Byli jsme vděčni Bohu za setkání s paní, která nám historii tohoto poutního místa přiblížila. Uvědomili jsme si, že Matka Boží nás nikdy neopustí, když se k ní utíkáme s důvěrou, a že může být přítomna na kterémkoli místě.

Naši předkové se s důvěrou obraceli k Bohu, k Ježíši, Marii a světcům a také pro nás mají být připomínkou stálé Boží přítomnosti kostely, kostelíky, kapličky a kříže, které oni, často i z nuzných prostředků, postavili i pro nás. Buďme jim za to vděčni a také z úcty k nim tato místa udržujme a posvěcujme modlitbou.

Tuto vzpomínku píši z vděčnosti Bohu a Panně Marii a těm, kteří nám dokázali svoji víru předat.

zdroj: Svědectví z brožurky "Stalo se" (str. 10-12)

Panna Marie, zdroj: www.pixabay.com, CC0 Public Domain

Sdílet

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

Autor: Anička Balintová | Vydáno dne 16. 05. 2017 | 499 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře