Společenství čistých srdcí

Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (4)

Kategorie: Články

Čtvrtá část příběhu.





Po prázdninách v roce 1954 došli po poledni na faru dva příslušníci StB a poručili P. Jaroslavu Hedvábnému, aby se oblékl, že pojede s nimi na okrsek, že je třeba prověřit si nějakou maličkost. Ta "maličkost" trvala čtyři roky. Při výsleších jej bili, chtěli, aby se přiznal, že je agentem Vatikánu a americkým špiónem. Zuby mu povyráželi a botami mu zpřelámali žebra. Výrok poroty zněl - dvacet let těžkého žaláře za to, že byl agentem Vatikánu, americkým špiónem, rozvracečem lidově demokratického zřízení a nepřítelem pracujícího lidu.
Kateřinka zůstala sama a požádala Žofinku, aby přišla bydlet k ní na faru. Místní národní výbor jí pak předhazoval, že podporuje rozvraceče státu. Žofinka teď pracovala jako listonoška, pobírala 1400 korun. Kateřinka se starala o zahradu, kterou jí nechali, všechna farská pole však zabrali pro družstvo, jež v roce 1956 založili komunisti a několik úpadkových sedláků. JZD zabralo jak pole farské, tak i obecní, a když zlikvidovali tři největší sedláky, které vystěhovali někam na Bruntálsko, hospodařilo na 120 hektarech.







Žofinka tedy bydlila s Kateřinkou na faře. Společně obdělaly velikou zahradu, z níž měly polovinu živobytí, a na ostatní vydělala Žofinka na poště. Z toho si ještě šetřila na nábytek, neboť svůj ještě neměla a dosud používala farský. Za ty čtyři roky, co žila na faře, si vydělala na sektorovou kuchyni, ložnici pro sebe a ještě nábytek do Petříkova pokoje. Měla velikou touhu mít také svůj obývací pokoj. Spolu prožily čtyři léta. Několikrát za rok dojel Petřík. Od státu dostal stipendium jako sirotek a nemajetný a to mu bohatě stačilo na pobyt v internátě. Při svém pobytu ve Vyškově často navštěvoval bohoslužby a tam se seznámil s panem děkanem. Ten ho několikrát pozval na faru. Jednou se mu Petřík svěřil, že po střední škole plánuje jít studovat bohosloví, a pan děkan mu to schválil.
V roce 1958 se přihlásil do litoměřického katolického semináře. Z šestaosmdesáti uchazečů brali třicet a on byl mezi nimi. V Rozložicích to vyvolalo veliký rozruch, zejména předseda MNV domlouval Žofince, aby to prý rozvážila, protože z Petříka by mohl být inženýr anebo ještě víc, při jeho schopnostech. Žofinka opáčila, že respektuje synovu volbu a že jim po tom nic není, a odešla.







Na sklonku roku 1958 přišel pater Hedvábný z komunistického vězení domů, protože se na jeho činy vztahovala amnestie z roku 1957. Vrátil se s viditelnými stopami po komunistických zvěrstvech: bez zubů, které mu vyrazili při výslechu, a s přelámanými žebry, jež mu špatně srostla.
Jelikož mu při vynesení rozsudku byl odebrán státní souhlas k vykonávání činnosti duchovního správce, musel si po návratu z vězení najít místo. Odmítl dělat metaře rousínovských silnic, neměl zájem o úšklebky kolemjdoucích komunistů z Rozložic. Do měsíce však musel začít pracovat. Našel si místo topiče v Dřevodíle a začal pracovat na směny. Byli na to tři. Jeho kolegové si s ním rádi vyměnili směnu, když na něj připadla neděle; v neděli měli v kotelně lehára. Topili jen napolovic a ten den obyčejně prospali, naopak v noci před pracovním dnem se muselo jet naplno, aby bylo v dílnách teplo. Otci Hedvábnému to však nevadilo, hlavně když mohl jít na mši svatou. Za dva roky nato mu byl navrácen státní souhlas a on - po šesti letech - s radostí nastoupil opět zde v Rozložicích.







Jeho činnost s dětmi byla v troskách, protože soudruh řídící s paní učitelkou nelenili. Aby se zavděčili mocipánům z okresu Vyškov, organizovali ze své vlastní vůle v rozložické farnosti zastrašovací akce proti náboženství. Chodili po domech v Rozložicích a vyhrožovali, že jestli jejich děti budou chodit do náboženství, nedostanou se nejen do škol, ale ani do zaměstnání, a jejich rodiče že ze zaměstnání vyletí. Pilným zastrašováním dosáhli, že z Rozložic a přifařených Vícemilic přestalo na náboženství chodit 67 dětí. Tím výsledkem se ti dva organizátoři protináboženské akce potom chlubili. Tehdejší nomenklaturní kádry si daly závazek, že okres Vyškov bude první v Československu, kde se nebude učit náboženství, a tak i za tento čin oba dva vyznamenali a zvýšili jim prémie. Doba přála bezcharakterním.
Lidé v Rozložicích je ale proklínali a přáli jim všechno zlé, a také se stalo, že se učitelce narodilo slaboduché a ochrnuté dítě a po čase zemřel její mladý manžel. Řídícího to dvakrát kleplo. Farář Hedvábný mu šel poděkovat za to, že ho udal. Ten se moc divil: kdo prý mu to řekl? P. J. Hedvábný mu sdělil, že se o tom sám přesvědčil, když při výslechu zahlédl v rozevřeném spisu pod udáním jeho podpis. Řídící se červenal i za ušima, ale P. Hedvábný mu řekl, že on sám mu to odpouští a ostatní že nechává Nejvyššímu soudci. Zanedlouho po tom rozhovoru řídící zmizel z Rozložic, stejně už dva roky přesluhoval. P. Hedvábný navštívil místní JZD a chtěl, aby mu vrátili pole. Když se zdráhali, připomněl jim, že on sám žádná pole nedal a ta, která byla v nájmu, si stejně vzali. Pole, co užívali se sestrou, chce zpět. Po žních mu je vrátili, ale jeho vlastní mu zpátky nedali, vyměřili mu čtyři měřice přímo za farou. I tak byl spokojen a jeden soukromník mu je obdělal, aby mohl napřesrok sklízet.







V roce 1959 pomalu začal ožívat farský dvůr. Fasáda na rozložickém kostele a na faře byla oprýskaná. P. Hedvábný se pustil do opravování omítky a hodlal zalíčit žlutě celý kostel a faru. V roce 1963 se zaskvěly kostel a fara v novém hávu a byly připraveny na primiční mši svatou Petříka. (Po dvou letech na teologické fakultě musel Petřík narukovat na dva roky na vojnu do Jihlavy a po nic dokončit studium.) Když po žních vymlátili dobrou úrodu obilí, rozhodli se, že vykrmí vepře na Petříkovu primici. Žofinka protestovala, ale P. Hedvábný si přál velikou a slavnou primici. I ve svých kázáních připravoval celou farnost na tuto slavnost a malíř Křepil vymaloval nově celý kostel.
Petřík byl vysvěcen na kněze v Brně v katedrále sv. Petra a Pavla. P. Hedvábný nechal natisknout dva tisíce pozvánek na primiční mši v chrámě Nanebevzetí Panny Marie v Rozložicích, na sobotu 5. července 1964. Vyzval všechny věřící při mších, aby přispěli k pohoštění domácích i přespolních, a tak se stalo, že v týdnu před primicí se nashromáždilo velké množství potravin. Čtyři děvčata po tři dny pekla v peci u Trávníčků tvarohové koláče a makovníky, jiná zase pekla cukroví a pan farář nechal zabít onoho vepříka. Sezváni byli všichni kněží solnického děkanátu a také kapitulni vikář Ludvík Horký z Brna. Měla přijet i slovácká dechovka z Dolních Bojanovic se zpěvákem M. Račickým a s ní mnoho krojovaných muzikantů a tanečníků. Na farském dvoře pro ně byly sbity z desek lavice a stoly a všechno se připravovalo na slavnost, jakou Rozložice nepamatovaly jistě padesát let. Semtam se sice ozývaly hlasy těch, ktěří Žofinku a jejího syna neměli rádi, ale musely zmlknout, protože ostatní byli rádi, že jméno jejich dědiny bude známo po celém kraji, a byli na to hrdí.








Sdílet

Související články:
Duchařská balada (08.08.2015)
Boj anebo pohlazení (23.05.2013)
Zkušenosti z tanečních (16.01.2013)
Život takový, jaký by měl být... (02.01.2013)
Zatěžkávací zkouška na silnici (22.10.2012)
I tímto chci říci: "Miluji Tě!" (16.10.2012)
Sex ano, ale až v manželství (29.03.2012)
Ukončen soudní proces proti Svatému stolci za údajné krytí sexuálních deliktů (14.02.2012)
Vánoční světlo (04.01.2012)
Sen malé Celenie (24.12.2011)
Roráty (12.12.2011)
Co je hřích? (05.12.2011)
Dětská modlitbička (04.11.2011)
Koš se smrkovými šiškami (26.10.2011)
Drogy a společnost - mějme čas pro děti! (14.10.2011)
Šůty (2) (10.10.2011)
Šůty (1) (07.10.2011)
Tajemství písma (29.09.2011)
Lékařova žena (16.09.2011)
Ze života sv. Františka z Assisi (12.09.2011)
Na kafe se Svědkyní Jehovovou (06.09.2011)
Když je zamilovanost v troskách (05.09.2011)
Malá recenze na život (01.09.2011)
Hraběnka Kathleen (30.08.2011)
Ne přísný kněz, ale milosrdný Bůh (18.08.2011)
Drogy a společnost - a co rodina? (17.08.2011)
Nekolorovaná rodina (12.08.2011)
Svíčky pro Marii (04.08.2011)
Tetovač (16.07.2011)
Ruce (09.07.2011)
Svatoplukovy pruty aneb jak jsem na štítarské faře věšela prádlo (09.07.2011)
Pokušení otce Valentina (2) (28.06.2011)
Pokušení otce Valentina (1) (20.06.2011)
Mami, mohu si půjčit od tebe 50 korun? (16.06.2011)
Díkůvzdání (20.05.2011)
Konec jedné domácnosti (20.05.2011)
Zamyšlení (01.05.2011)
Nejlépe opravená kulturní památka JMK v roce 2010 - podpořte, prosím, opravené vranovské varhany (03.03.2011)
Vidět srdcem (17.02.2011)
Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (5) (20.01.2011)

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

Autor: Míša Klímová | Vydáno dne 16. 01. 2011 | 3196 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Karmelitánský kalendář 2003


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře