Kam až?
Kategorie: Články
Magda se zamýšlí nad otázkou, kam až může člověk v prožívání známosti zajít.
Co je ještě správné a kde jsou hranice. Článek si neklade za cíl podat vyčerpávající odpovědi, ale nastiňuje cesty k rozpoznání a je zároveň i výzvou pro ostatní, aby se podělili o odpovědi svého hledání na tuto problematiku…
KAM AŽ ?
Mnozí se ptají: „Kam až můžu ve vztahu zajít?“ Chápu, že díky mediálnímu a společenskému tlaku je pro mnohé velmi těžké právě toto rozpoznat. V mnohých situacích nelze stanovit přesnou hranici, protože záleží na každém páru, na věku partnerů, na délce vztahu, na stupni vyzrálosti. Ale pokusím se nastínit návod jak na to, aby váš vztah byl čistý před Bohem i vámi.
Nejdůležitější je položit si otázku kam až můžu zajít, abych partnerku nebo partnera nezranil, to znamená, abych jej nesvedl k hříchu, a aby náš vztah mohl být opravdu krásný a čistý před Bohem i námi.
Jestliže vztah navazuješ proto, že kolem tebe už skoro všechny holky nebo kluci s někým chodí, nenamáhej se. Z toho s velkou pravděpodobností nevzejde radost, ale bolest. Ten pravý stojí za to, abys na něj počkal. Modli se za něj, i když jej ještě neznáš, třeba modlitbu z kancionálu 050:
Bože, nebeský Otče, Ty víš, že se snažím najít své místo v životě.
Jestliže mě voláš do manželství, prosím Tě: Osvěť mě, abych rozvážně
usuzoval a správně rozhodoval. Ať nehledím na krásu, na bohatství nebo
na jiné hmotné výhody. Ať raději přihlížím k zdraví duše i těla, ale především
ať hledám oddanost Bohu a ušlechtilost srdce. Nedopusť, aby v mém budoucím
manželství byla ohrožena moje víra a spása mých dětí. Bože, žehnej nám dvěma,
i když se snad ještě neznáme. Přeješ–li si, abychom jednou byli svoji,
veď nás už nyní po svých cestách.
Navazovat vztah je třeba, je–li člověk ochoten v něm vytrvat a vnímá–li, že ho k tomu Bůh volá. Možná na začátku to není ještě vidět, proto zvlášť mladší partneři se mají nejdříve navzájem zkoumat, než dojde k fyzickému kontaktu, jako je vodění se za ruku, objímání, hlazení, líbání.
Do různých fází vztahu patří různé projevy
Zamilovanost
Někteří toto období považují za nemoc. Ale i zamilovanost ke vztahu patří a dává nám najevo, že je tu někdo, ke komu vnímám „něco víc“ než k jiným lidem. Může to být první impuls k navázání vztahu.
Většinou si mladí s chvěním v žaludku řeknou : „To je on nebo to je ona“. U starších je toto období většinou méně dramatické. Když je člověk zamilovaný, připadá mu na partnerovi všechno krásné, touží po partnerově dotyku, jeho blízkosti, polibku, objetí. Abychom nelitovali svého ukvapeného sebedarování se, je dobré toto ponechat do fáze, až náš vztah bude pevnější a jistější. V případě zjištění, že se spolu s partnerem k sobě nehodíme, nedojde k citovým újmám na žádné ze zúčastněných stran. Nejprve je potřeba svého partnera poznávat, sundat růžové brýle a zkoumat jeho dobré vlastnosti, ale i chyby. Do této fáze určitě nepatří veřejné vodění se za ruku, natož objímání, hlazení a líbání. Představ si, že najednou zjistíš, že se spolu k sobě nehodíte a ty už věnuješ kus svého já někomu, s kým se nakonec rozejdeš. Není to škoda?
Vodění se za ruku
Zkus si uvědomit, koho bys vzal za ruku. Jako malý kohokoliv, ke komu bys měl důvěru. Když člověk roste, ruky se pouští a později se znovu chytá právě toho, ke komu ji získává. Chytnout za ruku toho, koho má člověk rád, vyjadřuje důvěrný vztah, proto je třeba nejprve získat důvěru ke svému partnerovi a potom ji vyjádřit i tímto gestem. Je-li člověk zamilovaný, jde spíš o touhu být si blízko, ale na tom vztah nemůžeme postavit, proto je třeba s důvěrnostmi počkat. Pravá důvěra se pozná ve chvíli, kdy vztah projde nějakou krizí nebo těžkostí
Poznávání partnera
Pak přichází období poznávání partnera, jeho kladů i nedostatků. To můžeme tak, že se spolu setkáváme, poznáváme chování partnera v určitých situacích. Doma, s kamarády, na výletě, když dochází síly… Je třeba, abychom byli hodně vnímaví. I přes touhu po jeho dotyku (takové touhy mají spíš dívky) nebudeme na partnerovi toto vyžadovat, protože tím bychom přeskočili seznamovací a prohlubovací část vztahu což by v manželství mohlo chybět. V pozdější seznamovací fázi, když už známe nejen své dobré vlastnosti, je čas k bližšímu přiblížení se sobě navzájem. Mezi partnery už je opravdová důvěra a blízkost, kterou projevují třeba držením se za ruku, někdy i letmým polibkem, objetím. Ale samozřejmě někde v soukromí, kde jsou jen oni.
Zásnuby
Vnímáme-li, že se svým partnerem bychom rádi strávili svůj život, zasnoubíme se. Veřejně dáme najevo, že k sobě chceme patřit a už nepřemýšlíme nad nikým jiným. Přesto se může stát, že se rozejdeme z vážných důvodů. I tady už jistě ke vztahu patří „vodění se za ruku“, ale není to samozřejmě nutné, záleží na vnímání obou stran. Letmý polibek někde v zákoutí, objetí, letmé pohlazení jako projev hluboké lásky k vybranému člověku jistě také není špatný. Je ale třeba dát si pozor, aby se neztratila hranice mezi známostí a manželstvím.
Svatba
Vyvrcholením vztahu je svatba, při níž se jeden druhému odevzdáme jako vzácný dar. Jak hodnotný bude a jak si ho bude náš partner vážit, záleží na nás, jak prožijeme období přípravy na tuto vzácnou chvíli. Manželství je vrcholem přípravy na budoucí společný život a proto má být slavnostně zpečetěno. Bůh dokonce tento stav povýšil na svátost. Svatební veselí je spojeno s dary. Největším darem sobě navzájem jsou samotní partneři se svou sexualitou, ve které oba splynou vjedno a z této hluboké lásky, na které měli pracovat v různých obdobích před manželstvím, přijde na svět nový člověk – láska, která se stane viditelnou. Do této doby je potřeba sexuální kontakt nahrazovat jinými projevy lásky, což vztah utvrzuje, prohlubuje a připravuje třeba na sexuální zdrženlivost v manželském životě.
Na co si dát pozor
Každý pár je jiný a na intimní projevy prohlubující se lásky ve vztahu partneři reagují různě. Někomu stačí letmý dotyk druhého a hned myslí na to, jaké to bude mezi nimi při manželském setkání, jiný je „odolnější“. Je třeba dát si pozor na hlubší intimní projevy, které mohou snadno přerůst ve fyzický nebo v mysli probíhající mimomanželský intimní styk, a tak způsobit bolest oběma stranám a dokonce poškodit do té doby pěkný vztah. A jak je možné ho poškodit? Nedůvěra vůči sobě navzájem, zlost na druhého, protože mě svedl k hříchu. Z toho mohou pramenit hádky a následkem může být ukončení vztahu. Proto před manželstvím platí v oblasti hlazení, líbání a objímání, méně je více. V těchto obdobích je třeba se hlavně soustředit na poznávání partnera a v manželství nechat vyplynout toto poznání v nejhlubším duševním i fyzickém sebedarování.
Autor: P. Marek Dunda |
Vydáno dne 08. 08. 2015 | 9302 přečtení
Počet komentářů: 34 |
Přidat komentář |
Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.