Společenství čistých srdcí

Eucharistické dialogy

Kategorie: Pro inspiraci

Eucharistické dialogy, které na pokračování představíme čtenáři, jsou zápisem poselství, které obdržela rumunská řeholnice v padesátých letech 20. století...

Prosba

Píseň
Ježíši, Ty jsi Plností, po které každý člověk lační. Ty sám unášíš celé lidstvo k Otci, který je stále tvoří. Skrze Tebe, Pane, přinášíme všechny naše prosby, a Otec poslouchá naše modlitby, když Tě adorujeme před svatostánkem, abychom Jemu vzdávali chválu, chválu, která jemu patří. Nechť Jeho království přijde, nechť Jeho Jméno bude posvěceno skrze Tebe, ó Eucharistie, nechť Jeho vůle vládne světem. Nechť Svatá Trojice vyleje hojnost svých milostí! Nechť hříchy jsou smazány Tvým svatým mysteriem. Ve zkušenostech, v hlubokých utrpeních ve Svatém Roce Zmrtvýchvstání ať každý člověk vyprosí u Tebe novou cestu pro Církev mlčení! Ó Pane, svět není schopen povznést se až k Tobě, proto ses vtělil a sestoupil z Božích výšin. Nauč lidi prosit o vzdávání chvály Věčnému Otci. Nechť zmizí zlo ze země skrze Tebe, krvavé Tajemství. Přijmi moje pokorné prosby, to je Tvoje vlastní prosba. Nechť je pochválena Svatá Trojice, spas svět svým zázrakem. Vyslyš modlitby zástupů, měj slitování, velebený Pane, přijmi oběť Tvých kněží a dej svobodu své Církvi. Prosím Tě, nauč mne, Mistře, jak se modlit celým mým životem, protože Tvoje modlitba zůstane navždy světlem, láskou, průvodcem.

Ježíš v Eucharistii:

Já, vtělené Slovo, stvrzuji: Bůh je nekonečným bohatstvím sám v sobě, když člověk je nedostatkem a bídou nekonečnou. Člověk, jako stvoření, se může obohacovat jen v Bohu, protože od Něho dostává všechna dobra. K Bohu obrácená prosebná modlitba je základní v životě člověka a sjednocení se Mnou v této modlitbě je naprosto nutné, jestli duše usiluje o křesťanskou dokonalost.

Bůh je dobrem, cílem adorace, láskou, která dává sebe a dává všechno, ale chce, aby člověk prosil, aby uznával svoji úplnou závislost na Tom, který je Vším a může všechno. Možnost obrátit se s prosbou k Bohu je velkým privilegiem a radostí pro člověka, protože se koří před nekonečnou Dokonalostí a může být její součástí.

Prosebná modlitba je tedy vyjádřením dokonalosti člověka, otevřením se duše nekonečnému bohatství Božímu: „Proste a dostanete, hledejte a naleznete, tlučte a otevřou vám!“ Ale lidé, svázaní především věcmi tohoto světa, svými osobními zájmy, přechodnými, mají často falešnou představu o prosebné modlitbě. Považují Boha za dodavatele materiálních dober nebo lékaře zajímajícího se jen o jejich dobré sebevědomí a zdraví. Modlitba je v jejich očích šek, kterým platí pohledávku svému dobrodinci. Proto opakuji nynějšímu století slovo Evangelia: „Nevíte, oč prosíte!“ Neumíte prosit. Děláte si z Boha služebníka, který má být k vaší dispozici, aby uspokojoval vaše tužby a příjemnosti. A jestli vaše prosba není vyslyšena, hněváte se na Boha. Ano! Současní lidé dokonce v modlitbě zachovávají kupecký postoj, zbožnost obchodní! A proto pro vás všechny je nejdůležitější prosbou, s jakou se máte ke Mně obracet, ta, kterou vyjádřili moji apoštolové: „Pane, nauč nás se modlit“.

Z mojí Eucharistie dávám vám tutéž skvělou odpověď, kterou jsem jim tenkrát dal: „Když se modlíte, říkejte: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé, přijď království Tvé, buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od Zlého. Neboť Tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.“

První část modlitby Otčenáš já také říkám v Eucharistii, ve jménu celého Mystického Těla a vy, Církev a lidé, se máte sjednocovat se Mnou v této Božské prosebné modlitbě. Hlava a údy tvoří jedno srdce modlící se v témže úmyslu. O co prosím Já, krvácející v Eucharistii, ve jménu všech lidí, ve jménu celého světa? Když vyznávám Boha za Otce a stavím Ho do středu adorace, do středu úcty a modlitby, prosím Ho, aby byl poznán, ctěn, veleben všemi jejich myšlenkami, životem, jejich slovy a činy. Otec je první a nekonečnou hodnotou pro všechny a já prosím, aby celé lidstvo uctívalo Jeho Božskou skutečnost a majestát. Posvěť se jméno Tvé!

Bůh je Otcem! On je podstatou a zdrojem života, vládcem života věčného. Já, Syn Otce, zrozený skrze Otce, vtělený v člověka, já jménem všech lidí prosím: Přijď království Tvé, Tvé panování ve všech duších a životě lidí skrze Mne, Krále Eucharistie. Prosím, aby skrze moji Církev, které jsem vnuknul, aby se modlila se mnou, přišlo království pravdy a života, království svatosti a milosti, království spravedlnosti, lásky a pokoje.

Prosím, aby skrze moji Církev, které jsem vnuknul, aby se modlila se mnou, přišlo království pravdy a života, království svatosti a milosti, království spravedlnosti, lásky a pokoje. Království Boha, Jeho panování v duších a světě může nastat jen tehdy, jestli lidé budou plnit vůli Otce, jestli každý a každá budou naplňovat plán Boží Prozřetelnosti Otce – sami, jejich rodina, jejich země a národ, lidstvo, kterého jsou součástí, tak jak jsou součástí velké Boží rodiny a spolupracují s Božím plánem jako Církev a svět skrze sjednocení každého člověka a celého lidstva s mým Mystickým Tělem, aby žili mým životem v Eucharistii. Proto prosím Otce: Buď vůle Tvá! Lidé se přiklánějí plnit svoji vůli a zastupovat Boha. Sami chtějí být sobě zákonem a tedy žít bez víry a bez zákona. Často – a zvláště v tomto století – jsou lidé vedeni duchem Lucifera: „Nebudu sloužit!“

Proto prosím, aby byla plněna vůle Otce na zemi, tak jak je plněna v nebi anděly a svatými, kteří jsou vždy zaměřeni na vůli Boha, slouží slávě a majestátu Božímu, když přijímají nejvyšší rozhodnutí: „Sloužíme.“ Tímto způsobem plním v Eucharistii prosebnou modlitbu obrácenou k Otci. V ní jsou obsaženy Boží záležitosti: aby byl uznáván, veleben, uctíván poslušností věčný majestát Boha, ve kterém stvoření nachází svoje štěstí!

Tímto způsobem si člověk otvírá obzory a cestu ke svému věčnému určení: Bůh je naplněním jeho života, nejvyšším cílem, ke kterému má zaměřit celou svoji bytost a svůj pozemský život. Druhá část modlitby Otčenáš, část, kterou se modlíte vy sami, se týká vašich osobních věcí. Proste Otce skrze Mne, aby vám dal to, co potřebujete k udržování vašeho materiálního života, ale také Chléb a milosti života věčného, odpuštění hříchů, vítězství nad pokušeními a ďáblem. To nejsou prosby, které lze brát na lehkou váhu. Člověk, stvořený z ducha a hmoty, potřebuje v každé chvíli pomoc Boží, aby udržel svůj tělesný život a aby zdokonalil, zachránil a posvětil v Bohu svůj duchovní život.

Přirozený každodenní chléb je potřebný a Bůh chce, aby nikdo nežil v nouzi. Proto jsem se slitoval nad hladovým davem a učinil jsem zázrak rozmnožení chleba a ryb, abych ho nasytil. Bída a ožebračení vedou ke znechucení, zoufalství, vzpouře, nedůvěře. Dnes musíte zvláště prosit Otce, aby dal vezdejší chléb duším, celému lidstvu, stovkám milionů hladových, umírajících hladem. Ale Otec skrze Mně vyžaduje, abyste se s nimi dělili tím chlebem, který vám dává váš Otec.

Protože každý člověk je hříšný, tak se vyjadřuje lidská solidarita více než čímkoli jiným, prosba zaměřená k Otci „odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům“ je zásadní v našem duchovním životě. Hřích je smrtí duše a synové Otce potřebují neustálé odpuštění, aby mohli žít. Ale ten, kdo neodpouští bratru, nemůže dostat odpuštění od Otce, protože odpuštění a nenávist nemohou přebývat spolu v jedné duši. Na podmínce bratrského odpuštění sobě je závislý celý rozvoj duchovního života, protože staví na pokoře toho, který – vědomý si vlastní hříšnosti – odpouští.

Po hříchu jednou odpuštěném duše navrácená k životu může prosit o Chléb duchovní, eucharistický a všechny milosti spásy, všechny dary Ducha Svatého, a také milosti zvláštní potřebné k naplnění svého poslání. A tím posláním je synovství Světla, předurčení k věčnému štěstí, k podílu na slávě Nejsvětější Trojice. Protože na cestě ke spáse může člověk narážet na překážky, zážitky a pokušení plynoucí buď z nezřízených žádostivostí v jeho nitru, nebo přicházející z tohoto světa, má se modlit k Otci: „a neuveď nás v pokušení“.

Bůh nikoho nepřivádí do pokušení, ke hříchu. Nevede nikoho do kola pokušení, aby uviděl, jak on upadá do hříchu a nepravosti. Ale Bůh vystavuje duše zkoušce, aby je pokořil nebo potrestal, dovoluje, aby byly sužovány a dokonce podlehly pokušením. Stává se to, když se neutíkají k pomoci milosti, pak jim dává poznat jejich vlastní slabost a učí nesoudit ostatní. Modlitba obrácená k Otci v době pokušení je jediným prostředkem záchrany. Pouze On, Otec světla, vytrhuje duší z temnot, z bouře náruživosti, z vězení pýchy a příjemnosti. On, Všemohoucí, Vítěz ve zkouškách, přivádí duše do přístavu. Jeho je vítězství a nikomu nenáleží sláva, jen Jemu. Zlý duch, ďábel, je největším nepřítelem Boha a duší. Koná se zuřivostí proti slávě Boha a štěstí člověka v Bohu, štěstí, které sám navždy ztratil, když řekl: „Nebudu sloužit“. Satan je tedy ten, který nemá rád, když prosíte Otce: „ale zbav nás od zlého“, protože tak vyzýváte Jeho lásku. Věčná láska vás připoutává k nekonečnému dobru a maří zásahy Zlého – satana, který chce dostat hříšné lidi do svého přímého vlivu nebo vlivu svých přisluhovačů.

Modlete se tedy a pojímejte do svých proseb nejen sebe, ale také všechny lidi, vaše bratry. Modlete se k Otci mým jménem, protože On vás poslouchá z lásky ke Mně. Nezapomínejte však na slova mého Evangelia: „Hledejte nejdřív království Boží a Jeho spravedlnost a ostatní vám bude přidáno.“ Na konci modlitby Otče náš, tak jak jsem to učil své apoštoly, opakuji svoje přání a sjednocuji je s vaším se stejným důrazem jako na začátku: vědomí jasné a živé, jakým je člověk, má svůj zdroj v majestátu Boha: „Protože Tvé je království a moc a sláva na věky. Amen.“ Já jsem modlitbou Otci, Já, Arcikněz Eucharistie, tak jak jsem to slíbil apoštolům a skrze ně Církvi a věřícím všech časů: to já budu prosit Otce.

Vaši prosebnou modlitbu máte vést skrze Mne, sjednocovat se se Mnou, učinit z mojí modlitby a mých proseb namířených Otci svoji modlitbu. Chci, abych se Já modlil ve vás a vy ve Mně, skrze mě, protože tenkrát tato modlitba je jistě vyslyšena Otcem a vaše prosba je splněna: „V pravdě vám říkám, o cokoli kdybyste prosili Otce, dá vám mým jménem. Doposud jste o nic neprosili mým jménem: Proste a dostanete, aby vaše radost byla úplná.“ Apoštolové tomu dobře porozuměli i s Církví teprve zrozenou, modlili se k Otci: „Jménem Ježíše, Syna Božího“. Petr, kterého jsem ustanovil hlavou a viditelným pastýřem celého svého ovčince, vykonával celou svojí modlitbu a posláním mým jménem: „Ve jménu Ježíše Krista“. Tak se modlí jeho nástupci a moje Církev všech časů.

Žádám! Modli se ke Mně a skrze Mne a se Mnou k Otci! Především Mne pros, aby ses mohla účastnit mojí modlitby k Otci, vznášené od okamžiku mého vtělení jako Syna Božího až do nynějšího okamžiku, když se sjednocuješ se mnou, Knězem Eucharistie, se Mnou, mystickou Hlavou a Snoubencem Církve, se Mnou, panujícím Králem po celá staletí. Pros Mne, abych ti otevřel oči pro věčný život, to znamená, dal ti poznat Otce, Mne samotného v Evangeliu, v Eucharistii, v Církvi, v Díle Adorace, v životě bratří a sester zasvěcených, ve tvém životě a poslání, v nynějším životě lidstva tak utrápeného, které přivádím zpátky k Otci díky mojí krvi v Eucharistii.

Proto se modlím v tobě a ty se modlíš ve Mně k Otci za všechny lidi povolané k věčnému životu: „Otče, nadešla hodina! Prokaž svému Synu slávu, aby Syn Tebe oslavil a aby mocí udělenou Mu Tebou nad každým člověkem dal věčný život všem těm, které jsi Mu dal. A to je život věčný: aby znali Tebe, jediného pravého Boha a Toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista“. To je modlitba, kterou máš neustále vznášet k Otci. Tato modlitba obsahuje dva základní prvky: vzdávání chvály Bohu a přivádění duší k věčnému životu. Církev má poslání velebení a spásy. Proto opravdová prosebná modlitba má na zřeteli především potřeby a věci mého Mystického Těla.

Ty se modlíš ve spojení s mojí liturgickou mešní modlitbou za jednotu, posvěcení a všeobecnost mé Církve, za mého vikáře, papeže v Římě, za biskupy, skutečné nástupce apoštolů, za všechny kněze a zasvěcené, za všechny věřící celého světa. Sjednoť se se Mnou, s modlícím se Srdcem mojí Neposkvrněné Matky, s Církví, v modlitbě obrácené k Otci, k nejmilosrdnější Trojici, aby se skrze krev Eucharistie slitovala nad ztraceným lidstvem a přivedla je zpět k dobrému Nebeskému Otci, proměňovala hříšníky v syny světla, lásky a života v království Božím na zemi.

Pros skrze moje zraněné eucharistické Srdce a skrze Neposkvrněné Srdce Bohorodičky o zvláštní milosti pro sebe, bratry a sestry adorující ve společenství, aby Dílo Adorace se hluboce zakořenilo v mém eucharistickém životě a skrze Mne se upevnilo v mém Mystickém Těle v Církvi. Nechť se stane nejoddanějším služebníkem Nejsvětější Trojice na zemi. Obzvláště se modli, aby Otec, skrze lásku, kterou má ke Mně a k vám, vytáhl z hrobu vaši uniatskou Církev, nechť se zaskvěje eucharistickou slávou Svaté Trojice. Aby zachránil všeobecnou Církev, na kterou útočí satan, a uskutečnil obrácení, očistu a navrácení se k Bohu naší země a lidstva na celém světě.

Adorující duše:

Prosím Tě, skrze Tebe a s Tebou Otce, Svatou Trojici a obětuji jim Tvoji modlitbu a modlitbu celé Církve. Ó Ježíši, krvavá Oběti! Prosím Tě především o to, abys mi dal ducha Tvojí eucharistické modlitby. Pane! Prosím Tě o všechno, oč prosím Otce. Chci, aby ses Ty modlil ve mně k Otci modlitbu Otčenáš, na úmysl ustanovení panování Jeho království v celém mém životě adorující eucharistické oběti, ve všech mých bratřích a sestrách Díla Adorace, celé Církvi a celém lidstvu. Se vší mojí vírou a láskou Tě prosím: sešli na moji duši a všechny duše pramen milostí, abych už nežila já, ale Ty ve mně, s Otcem a Duchem Svatým teď a vždy, na věky věků. Amen.

Otče nejmilosrdnější, Trojice, nejhodnější úcty! Vyslyš moji modlitbu, protože to je modlitba Tvého syna. Obětuji Ti Tvého Syna v Eucharistii jako nejdokonalejší modlitbu a prosbu: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé, přijď království Tvé, buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od Zlého. Neboť Tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.“

Prosím Tě o velebení Tebe, velebení Tvého Syna, za Církev a lidstvo, za Dílo Adorace, za sebe a všechny lidi, abychom se stali tím, co jsi pro každého naplánoval po celou věčnost ke Tvé věčné slávě. Matko Boží, nauč mne modlit se s Tebou, která se neodloučíš od svého Syna na nebi a na zemi. Učiň ze mne hostii modlící se k Synu a Otci skrze Tebe.

Píseň na zakončení I. části
S Tebou, Matko Adorace, neustále se sjednocuji. Adoruji Tvého Nebeského Syna přítomného v Eucharistii. Nauč mne, Maria, adorovat skrze Něho Otce, zde, v Eucharistii a v nebi. Vzore adorace, chci kráčet ve Tvých stopách. Jdu cestou k věčným horizontům, poznávám chuť tajemství víry. Ó Srdce Neposkvrněné, pros Ježíše, aby udržoval moje srdce sjednocení se svým v letu k výšinám.

---

Sdílet

Autor: Anička Balintová | Vydáno dne 25. 11. 2016 | 2036 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |

---

Vyhledávání

Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře