Společenství čistých srdcí

Drogy a společnost - mějme čas pro děti!

Kategorie: Články

Jeden lidský příběh z knihy Drogy a společnost.





Dvaadvacetiletá D.T. popsala své životní osudy takto:

Když mi byly dva roky, rodiče se mnou odešli do Polska. Podle tvrzení matky jsm byla poslušným děvčátkem, jen trochu divokým a neposedným. Protože rodiče často odcházeli na noc z domova, dostala jsem pejska, který mě chránil. Byl-li pes se mnou, nebála jsem se ničeho. Jako tříletá jsem se spolu se svým psem poprvé opila vaječným koňakem. Ve škole jsem se ráda učila, byla jsem ctižádostivá a chtěla jsem být herečkou nebo námořníkem. Čtvrtou třídu jsem navštěvovala v Sovětském svazu, kam jsem odešla spolu s rodiči. V té době začala mít moje matka se mnou starosti, neboť jsem se od kamarádů naučila kouřit. Protože rodiče neměli na mne čas, toulala jsem se venku až do pozdních večerních hodin. Po návratu do Československa jsem pocítila hrozné zklamání. Chodila jsem do 7. třídy a moji spolužáci se mi zdáli nesmírně falešní, sobečtí a podlézaví. V sovětské škole nic takového neexistovalo. Zpočátku jsem se utíkala do samoty. Později si mě děti oblíbily, protože jsem začala nosit do školy kytaru. Poslední rok školní docházky jsem prožila u strýce, neboť rodiče opět odcestovali do zahraničí. Po skončení osmé třídy jsem v Praze chodila zpívat do Parku J. Fučíka. Tam jsem se seznámila s partou cikánů, kterým se můj zpěv zalíbil. Začala jsem se tedy s nimi stýkat, i když mi to rodiče zakazovali. Proto jsem byla ráda, když rodiče znovu odjeli. Ve škole jsem se hned první den špatně uvedla, protože jsem přišla bosa a s květinou ve vlasech (byla jsem malým přívržencem hippies). Každý den jsem šla rovnou ze školy za svými cikánskými kamarády a kamarádkou. Jmenovala se Máňa a byla to cirkusačka. Naučila mě házet nožem a mluvit novým způsobem. Až do té doby jsem používala zdrobnělin a byla jsem velmi slušná. Moji známí mě začali vodit na diskotéky, kde jsem se seznamovala se "starými toxikomany".







Přestala jsem chodit do školy, cestovala jsem za kamarády a sedávala spolu s nimi u pomníku na Václavském náměstí, na schodech v Lucerně, u pomníku na Straoměstském náměstí i jinde. V té době jsem se seznámila s chlapcem, který byl o pět let starší. Byl zpěvákem skupiny, která propagovala psychedelickou hudbu. Na koncert této skupiny chodila celá tlupa narkomanů. Protože známý kluk cikány opovrhoval, přestala jsem se s nimi přátelit a dostala jsem se do společnosti toxikomanů.
V té době jsem poprvé dostala od svého přítele morfium, chodila jsem tehdy do 9. třídy. Bála jsem se vpichu, ale morfium půobilo skvěle. Potom jsem neustále chodila za přítelem a prosila jsem ho, aby mi opět dal injekci. Postupně jsem od přítele dostávala i Dexfenmetrazin. Chodila jsem tehdy s jedním klukem, který mi zakazoval brát tyto látky, to vyvolalo mezi námi rozepře. Velmi jsem se trápila, celé noci jsem proplakala, ale později jsem stále častěji začala utíkat k narkomanům. Parta si mě oblíbila a nikdo mi nesměl ublížit. Byla jsem tedy malou narkomankou a získala jsem mezi sobě rovnými jistou popularitu. S nikým jsem neudržovala jiný než kamarádský styk. Mojí největší láskou byla droga a potom jedna dívka, které bylo osmnáct let. Když jsem byla spolu s ní pod vlivem drogy, byly jsme jako jedno tělo a jedna duše.
Strýček psal rodičům zoufalé dopisy. Po skončení školního roku rodiče skutečně přijeli. Moje vysvědčení a dvojka z chování je zcela omráčily. Rozhodli se proto, že mne vezmou s sebou do Rakouska.







Do Vídně se mi nechtělo, protože jsem si zvykla na svou partu a líbil se mi i tehdejší způsob života. Utekla jsem proto z domova, rodiče mě však našli a odvezli s sebou. Zpočátku jsem byla ve Vídni nešťastná. Potom jsem se seznámila s maďarským klukem, který chodil do americké školy. Zval mě do ní, protože se tam každou sobotu pořádala diskotéka. Začala jsem tam pravidelně docházet a seznámila jsem se i s novými toxikomany a novými drogami. Začala jsem užívat marihuanu a LSD. Poznala jsem jednoho zpěváka a zamilovala se do něho. Chtěli jsme se vzít, rodiče však byli proti. Odvezli mě zpátky do Prahy.
V Praze jsem se cítila velmi nešťastná, nic mě nebavilo, stále jsem se cítila unavená a skleslá. V lékárně jsem si kupovala Ephestmin, abych se povzbudila. Postupně jsem znovu navázala styky s toxikomany a pokračovala v užívání nejrůznějších drog. Brala jsem Dexfenmetrazin, Parnate, Nuredal a mnoho dalších. Od té doby mě několikrát léčili na psychiatrii.

Část životopisu pacientky, se kterými jsme se seznámili, upozorňuje hned na několik příčin, které se mohly podílet na vzniku toxikomanie. Nemocná sice pocházela z vyrovnané a spořádané rodiny, trpěla však nedostatkem "rodičovského" a zejména "mateřského citu". Od dětství se u ní pozorují projevy citové deprivace. Rodina se jí dostatečně nevěnovala, otec ani matka na ni neměli pro pracovní a společenské povinnosti čas. Přitom struktura osobnosti pacientky se vyznačuje intenzívním citovým prožíváním. Dovedeme pochopit, že zcela zákonitě začala hledat citové uspokojení jinde. Je zde dodloženo, že pro vznik citové deprivace (nedostatek citových podnětů z okolí) není nevyhnutelný rodinný rozvrat a výchova dítte v kolektivních zařízeních. Sledujeme i to, jak se pacientka setkávala s drogou a jak se postupně dostávala do jejího zajetí. Každý toxikoman má jinou anamnézu vzniku závislosti, ale stejný cíl. Platí za to velkou daň ztrátou svého společenského postavení, bezperspektivní existence i životem.








Sdílet

Související články:
Od srdce k srdci (20.02.2023)
Příběh P. Josefa Toufara inspiruje i dnes (03.03.2020)
Duchařská balada (08.08.2015)
Boj anebo pohlazení (23.05.2013)
Zkušenosti z tanečních (16.01.2013)
Život takový, jaký by měl být... (02.01.2013)
Zatěžkávací zkouška na silnici (22.10.2012)
I tímto chci říci: "Miluji Tě!" (16.10.2012)
Sex ano, ale až v manželství (29.03.2012)
Ukončen soudní proces proti Svatému stolci za údajné krytí sexuálních deliktů (14.02.2012)
Vánoční světlo (04.01.2012)
Sen malé Celenie (24.12.2011)
Roráty (12.12.2011)
Co je hřích? (05.12.2011)
Dětská modlitbička (04.11.2011)
Koš se smrkovými šiškami (26.10.2011)
Šůty (2) (10.10.2011)
Šůty (1) (07.10.2011)
Tajemství písma (29.09.2011)
Lékařova žena (16.09.2011)
Ze života sv. Františka z Assisi (12.09.2011)
Na kafe se Svědkyní Jehovovou (06.09.2011)
Když je zamilovanost v troskách (05.09.2011)
Malá recenze na život (01.09.2011)
Hraběnka Kathleen (30.08.2011)
Ne přísný kněz, ale milosrdný Bůh (18.08.2011)
Drogy a společnost - a co rodina? (17.08.2011)
Nekolorovaná rodina (12.08.2011)
Svíčky pro Marii (04.08.2011)
Tetovač (16.07.2011)
Ruce (09.07.2011)
Svatoplukovy pruty aneb jak jsem na štítarské faře věšela prádlo (09.07.2011)
Pokušení otce Valentina (2) (28.06.2011)
Pokušení otce Valentina (1) (20.06.2011)
Mami, mohu si půjčit od tebe 50 korun? (16.06.2011)
Díkůvzdání (20.05.2011)
Konec jedné domácnosti (20.05.2011)
Zamyšlení (01.05.2011)
Nejlépe opravená kulturní památka JMK v roce 2010 - podpořte, prosím, opravené vranovské varhany (03.03.2011)
Vidět srdcem (17.02.2011)
Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (5) (20.01.2011)
Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (4) (16.01.2011)
Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (3) (15.01.2011)
Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (2) (09.01.2011)
Kdo jsi bez viny, hoď první kamenem (08.01.2011)
Černý král (06.01.2011)
Zpět k Bohu (04.01.2011)
Poslední list (27.12.2010)
Legenda o konci roku (21.12.2010)
Sen malé Celenie (19.12.2010)
Nejjasnější hvězdička (12.12.2010)
Vánoční anděl (10.12.2010)
Ticho (08.12.2010)
Když je lidská síla bezmocná (16.11.2010)
Pan učitel nezradil (16.10.2010)
Nechtěné dítě (11.10.2010)
Život pro Krista (20.09.2010)
Betonový had (10.08.2010)
Ondrášek (26.07.2010)
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému (20.07.2010)
Můj život byl černý (Carolina Maria de Jesus) (25.05.2010)
Takový to byl hodný chlapec (19.05.2010)
Reakce na článek pana psychologa Hučína v KT (12.04.2010)
Příroda nám to vrací (06.04.2010)
Podpořme Protest proti návrhu zákona (16.03.2010)
Ve čtvrtek ve tři hodiny (13.02.2010)
Přežila jsem svůj potrat (03.02.2010)
Narozeniny (02.02.2010)
Nebuďte lhostejní (20.01.2010)
Příběh opravdové lásky (13.01.2010)
Prosba na členy SČS (22.09.2009)
proč ne (09.07.2009)
Proč NE znamená ANO (06.07.2009)
Měla 14 let. (23.03.2009)
4. celostátní setkání SČS (28.08.2008)
Festival mládeže (11.08.2008)
Toužila jsem po jeho doteku (11.08.2008)
Nová adresa pro dotazy na SČS (11.08.2008)
Noví členové z ActIv8 (27.07.2008)
Další vstup do "SČS" na Velehradě 19. 7. 2008!!! (25.06.2008)
Vstup do SČS na Velehradě 23. 8. 2008 (05.05.2008)
3. celostátní setkání Společenství čistých srdcí (25.03.2008)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Autor: Míša Klímová | Vydáno dne 14. 10. 2011 | 4929 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Drogy a společnost; Janík a Dušek; Avicenum 1990


Důležité kontakty:
P. Marek Dunda koordinátor SČS, marek@fatym.com
P. Vilém Štěpán, villelmus@seznam.cz, spoluzakladatel iniciativy SČS přijímá do SČS s přesahem za hranice ČR zvlášť Medžugorje.
Tisková mluvčí SČS Jana Julinková (roz. Brabcová)
zástupkyně tiskové mluvčí, na kterou je možné směřovat dotazy:
Anna Bekárková annabekarkova@gmail.com tel.: 736 522 818

phpRS PHP MySQL Apache
Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.

Vyhledávání
Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře