Společenství čistých srdcí

Bl. Markéta Uherská

Kategorie: Duchovní život

Další osobnost dominikánského řádu, tentokrát z královského rodu.

Tataři vpadli do Uher; Královská rodina musela utíkat. Ve své úzkosti slíbil král Bela, že dítě, které se královně narodí, obětuje Bohu, jestliže zachrání jeho říši. Nepřítel byl poražen. Královně se potom narodila dceruška, jíž dali na křtu jméno Markéta.
Ještě neměla čtyři léta, když ji dali na výchovu k dominikánkám do Veszprimu. V klášteře viděla maličká veliký kříž. Tázala se, co to je. Když jí vysvětlili, že je to náš Pán a Spasitel, jenž tolik vytrpěl za naše hříchy, začala plakat a umínila si, že se nikdy hříchu nedopustí.
Když jí bylo čtrnáct let, přišli rodiče do kláštera. Král Bela se chtěl po dlouhlých bojích smířit s králem českým Otakarem a k zabezpečení míru chtěl mu dát Markétu za manželku. Ta však rozhodně odpírala: „Raději rozsekejte mé tělo na kousky! Spíše chci snášet jakékoliv tresty, než abych porušila věrnost, kterou jsem slíbila svému Pánu, Ježíši Kristu!“
Jednou se jí tázal domácí kněz, aby ji zkoušel: „Tvůj otec tě tedy chce vdát? To budeš váženou paní, budeš mít mnoho nádherných šatů…“ „Otče,“ vpadla mu odmítavě do řeči,“žádného pozemského manžela nechci! Jedině Pánu Ježíši chci sloužit!“







Že je dcerou královskou, netěšilo ji tolik, jako že je dítkem Božím. Jednou naříkala: „Bože můj, kdybych byla raději služebnou než dcerou královskou, mohla bych Ti lépe sloužit!“
K tajemství utrpení Páně cítila něžnou zbožnost. Když se četlo kdysi na Květnou neděli při obědě o umučení Páně, začala hořce plakat. Ve dne v noci nosívala u sebe kříž s ostatky svatého kříže, na němž Spasitel náš umřel.
Jednou, když se připravovala ke sv. přijímání, napadlo ji, že jedna ze sester s ní nemluví již tři dny. Domnívala se, že snad onu sestru nevědomky urazila. Hned šla k ní, padla jí k nohám a prosila za odpuštění. Teprve potom se odvážila přistoupit ke stolu Páně. „Proč tolik pracuješ,“ vytýkala jí jednou představená. "Kdyby tvůj otec, král, o tom věděl, nebo tvá matka, jistě by mě za to pokárali." Odpověděla: "Prosím, nechte mne to činit pro Ježíše!"
Krátce před smrtí se jí tázala jedna sestra: "Jak se mám modlit a Bohu dobře sloužit?" Odpověděla: Doporuč své tělo i svou duši Pánu a měj své srdce vždycky připraveno pro Něho, aby tě ani smrt, ani stvoření neodvrátilo od lásky Boží!"
Tato věrnost k Ježíši ji naplnila takovým světlem, že viděla do duší jiných. Jedna spolusestra vypravuje: "Kdysi jsem byla naplněna hněvem proti spolusestře a u stolu jsem přemýšlela, jak bych se jí pomstila. Po obědě mi řekla Markéta: "Kateřino, jaké myšlenky jsi to měla u stolu! Vytrhni je ze svého srdce a neodháněj Boha od sebe!" Zemřela r. 1271 ve věku asi 28 let.

---

Sdílet

Autor: Míša Klímová | Vydáno dne 29. 12. 2010 | 4484 přečtení
Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | | Zdroj: Naše světla

---

Vyhledávání

Ubytování v České KanaděKomorníkUbytování KunžakChata rybníkaUbytování větších skupinChata KomorníkChata Jižní ČechyPenzion skupinyChata Česká KanadaPenzion Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníChata na Samotě

Přihlásit se (upravit nastavení)
Zapomenutí hesla
Zrušení účtu

Odhlášení

Registrace nového čtenáře