Společenství čistých srdcí

Ano, máte pravdu, že ze znění tohoto paragrafu by se dalo usuzovat na to, že masturbace je v podstatě v zásadě lehký hřích, pokud vůbec hřích, protože kdo z nás je naprosto citově zralý, není ovlivňován silou získaných návyků, je stále v psychické pohodě a jeho sociální status je optimální?
Stejná hlediska je potom ovšem z logiky věci třeba uplatňovat i u potratu, sodomie, pedofilie, pýchy, lakomství, zloby, závisti, hereze, schismatu, svatokrádeže, odporování poznané pravdě, zoufání, opovážlivému spoléhání na Boží milosrdenství, atd.
Myslím, že je zřejmé, že takto formulovaný paragraf katechismu je jednak zavádějící a jednak v rozporu se svatou Tradicí, předchozím Magisteriem a konec konců i s Písmem, kde se Pán Bůh Onana nevyptává na psychické či sociální činitele, ale jedná spravedlivě a nekompromisně.
Pro mne je tato situace poučením v tom smyslu, že napříště budu muset při prosbě o citace tohoto druhu zdůrazňovat potřebu hledat v dokumentech předkoncilních, a tedy bezesporně vyjadřující stanovisko Katolické Církve.