Společenství čistých srdcí

Nejdřív bych chtěla Aniččce poděkovat za moc pěkné postřehy z USA. Hlavně to o čínském systému školství mě zaujalo. Žiju v New Yorku už třetím rokem a spousta našich spolužáků jsou Číňané. Pořád jsme nechápali, proč vůbec nechodí nikam ven, bavit se, za kulturou, do hospody apod. Hned ze školy jdou domů a učí se až do noci, pak jdou spát a druhý den nanovo. Z tvého postřehu mi dochází, že jsou na to očividně naučení od malička...
Co mě naopak hodně mrzí jsou slova v komentáři autora s přezdívkou Solipso. Při jejich čtení mě napadlo něco o farizejích dodržujích všechna zákonem stanovená pravidla a modlících se, aby nebyli "jako ten, co stojí vzadu v koutě". Aniččina myšlenka o potřebě kompromisu a respektu pro druhého, např. vyznavače jiného naboženství či kultury, byla naopak velice moudrá, byť trochu neobratně vyjádřená. Je toho tolik, co se můžeme od jiných nekatolických i nekř